28 C 75/2024-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, osobního automobilu reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž v období od 26. 9. 2022 do 24. 2. 2023, tj. po dobu 152 dní neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli vozidlo bylo v daném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo a žalobkyni proto vznikl na základě ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za uvedené období nárok na zákonný příspěvek nepojištěných. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě do 60 dnů od doručení, dále upomínku k zaplacení dlužné částky, ovšem žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu a dlužnou částku nezaplatil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na 18. 4. 2024, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel coby vlastník/provozovatel shora uvedeného osobního automobilu neměl v období od 26. 9. 2022 do 24. 2. 2023, tj. po dobu 152 dní, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli bylo v uvedené době vozidlo evidováno jako provozované. Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 13. 4. 2023 k zaplacení příspěvku nepojištěných ve výši 9 880 Kč. Částka příspěvku je tvořena zákonnou denní sazbou dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., tj. 65 Kč, vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. 152 dní. Výzva se dostala do dispozice žalovaného marným uplynutím odběrní lhůty. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pročež byl dne 19. 7. 2023 žalobkyní o zaplacení upomenut s tím, že do 3. 8. 2023 je povinen uhradit částku 10 262 Kč, tj. jak dlužný příspěvek, náklady vymáhání, tak zákonný úrok z prodlení.5. Dne 18. 8. 2023 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzval k zaplacení obou dlužných příspěvků. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána jako doporučená zásilka.6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („zákon o pojištění odpovědnosti“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 téhož ust. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Dle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo dle § 2 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, když neměl za období od 26. 9. 2022 do 24. 2. 2023 k vozidlu uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalobkyni tak vznikl dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti nárok na příspěvek nepojištěných včetně nároku na poplatek spojený s jeho vymáháním, a to ve výši dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, k čemuž mu stanovila v souladu se zákonem lhůtu nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, ale žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku nezaplatil. Proto jej žalobkyně o zaplacení upomenula a vyzvala rovněž k náhradě nákladů na uplatnění pohledávky a úroku z prodlení v dodatečné lhůtě. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, shledal soud žalobu důvodnou i co do požadovaného úroku z prodlení uplatněného v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je ve výroku ad I. uvedeno.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 180 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.