30 C 141/2024-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 9. 2. 2024 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřela se žalovaným dne 3. 10. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2. 11. 2022. původní žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval sedáním osobních údajů a to včetně svého telefonního čísla e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný právní předchůdkyně žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byla v rámci webového rozhraní zaslána konkrétní úvěrová smlouva ve znění odpovídajícím dokumentu smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 10 000 Kč a splatností do dne 2. 11. 2022. Po odeslání smluvní dokumentace byly žalovanému zaslány peněžní prostředky dne 3. 10. 2022 na bankovní účet číslo: , č. účtu, . Úvěr měl být splacen dne 2. 11. 2022 s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovaný byl lustrován veřejně dostupných databází jako ISIR, CEE, CRKI, EUCB a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybnostem ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému upomínku ze dne 21. 12. 2023. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní se žalobkyně stala věřitelem žalovaného.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaný sdělil právní předchůdkyni žalobkyně své jméno příjmení, datum narození, adresu trvalého bydliště, číslo občanského průkazu, číslo mobilního telefonu, mailovou adresu a číslo bankovního účtu , Anonymizováno, .4. Z písemně zachyceného dokumentu s datem 3. 10. 2022, který žalovaný nepodepsal, ale opatřil SMS kódem, nazvaného: Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , Anonymizováno, , soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému jako klientovi jednorázový a bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně. Úvěr měl být splacen 2. 11. 2022 ve výši 21 249,77 Kč.5. Výpisem z účtu číslo , č. účtu, soud zjistil, že dne 3. 10. 2022 bylo z tohoto účtu odesláno na účet žalovaného číslo , č. účtu, 10 000 Kč.6. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně na straně postupitele a žalobkyně na straně postupníka uzavřely Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek. V souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou smluvní strany prohlásily, že dne 30. 11. 2023 byla postupitelem postupníkovi předána datová páska se seznamem postupovaných pohledávek.7. Ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným je vedena pod pořadovým číslem 9172695.8. Soud dospěl k závěru, že žalovanému byla na jeho účet dne 3.10.2022 poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou by žalovaný vlastnoručně podepsal nepředložila, ale předložila smlouvu, která byla opatřena SMS kódem. Žalovaný uvedl žalobkyni č. účtu, na který byla částka 10 000Kč zaslána dne 3.10.2022.9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 12. 2023 spolu s podacím lístkem ze stejného dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkové částky 39 424,24 Kč ve lhůtě do tří dnů na bankovní účet uvedený ve výzvě.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.11. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 3.10.2022 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vy