31 C 59/2024-56 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 240 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, který žalovaná uzavřela s žalobkyní elektronicky přes web , Anonymizováno, .cz 19. 5. 2023 a podle kterého byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit ve sjednaných splátkách, což neudělala, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21. 9. 2023.2. Žalovaná k žalobě při jednání soudu dne 5. 6. 2024, ze kterého se žalobkyně omluvila, uvedla, že předmětnou úvěrovou smlouvu s žalobkyní uzavírala přes internet a dostala podle ní částku 10 000 Kč. Žalovaná si již nepamatovala, zda před uzavřením smlouvy ze strany žalobkyně někdo požadoval doložení jejích příjmů či výdajů. V době před uzavřením úvěru byla zaměstnána s příjmem cca 20 000 Kč měsíčně čistého, přičemž na nájemní bydlení vynakládala částku 9 000 Kč měsíčně, na svoji výživu a výživu své nezletilé dcery vynakládala cca 7 000 Kč měsíčně s tím, že v dané době již splácela asi pět dalších nebankovních úvěru, a to závazky u Providentu ve výši 20 000 Kč, u společnosti CFIG asi 37 000 Kč a k tomu nějaké mikropůjčky od společností , právnická osoba, a , právnická osoba, , přičemž celková výše jejích pravidelných měsíčních splátek se pohybovala okolo 15 000 Kč měsíčně.3. Podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 5. 2023 žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalobkyně řádné zkoumání úvěruschopnosti tvrdila pouze obecným způsobem, aniž by specifikovala konkrétní způsob a údaje žalované, přestože k tomu byla soudem písemně vyzývána, takže není zřejmé s jakými údaji žalované pracovala a jak je vyhodnotila. Z výpisů z běžného účtu žalované pak vyplývá, že její zůstatky na účtu se pohybovaly kolem nuly či pár set Kč nad nulou, z čehož lze usoudit, že ve shodě s vyjádřením žalované její příjmy sotva stačily na úhradu nákladů. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21. 9. 2023, což žalované oznámila dopisem ze dne 18. 9. 2023. Dopisem ze dne 24. 1. 2024 odeslaným téhož dne žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.4. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že žalobkyně uzavřela dne 19. 5. 2023 s žalovanou smlouvu o úvěru na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč, ze které žalovaná dosud nic neuhradila, přičemž není zřejmé zda vůbec a pokud ano jak konkrétně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované.5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi žalobkyní a žalovanou sice byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následující o. z., na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně s výjimkou výpisu z účtu, ze kterého vyplývá spíše předluženost žalované, nepředložila soudu žádný důkaz o tom, zda vůbec a případně jak probíhalo zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud tak nemá za prokázané, že by předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Porušení této povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno absolutní neplatností (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nebyla žalovaná smluvně zavázána ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků, smluvních úroků a smluvních pokut. Tím, že žalovaná od žalobkyně obdržela částku 10 000 Kč, vzniklo jí v této výši bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu), které byla podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. povinna vydat, což dosud ani z části neudělala a zbývá jí tak uhradit 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovanou řádně vyzývala k vydání bezdůvodného obohacení, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalované doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 12. 5. 2024, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 13. 5. 2024, se žalovaná dostala do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení, který však žalobkyně bez existence právního důvodu uplatnila již od 21. 9. 2023. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu z výše popsaných důvodů ve výroku II. rozsudku zamítl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 490 Kč (po zaokrouhlení), která odpovídá 20 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (2 452 Kč). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 15 240 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby), a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 60 % (výrok I.) z celého předmětu řízení (včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí), žalovaná v rozsahu 40 % (zamítavý výrok II.), a proto žalobkyni náleží 20 % z celkové výše náhrady nákladů. V dané věci přitom bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.11. Soud žalované povolil uložené částky splácet v pravidelných splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, kterou žalovaná navrhla, když lze tuto výši splátek, s ohledem na celkovou výši pohledávky včetně náhrady nákladů řízení, považovat za přiměřenou, neboť by k úhradě dluhu mělo dojít v cca 6 splátkách. Kromě toho byly žalované splátky povoleny pod ztrátou jejich výhody v případě, že by neuhradila byť jedinou splátku.