7 C 182/2024-56 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované, povinnost zaplatit jí 11 604,41 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 1. 2. 2021 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě shora uvedené smlouvy dodávala předchůdkyně žalobkyně žalovanému energie a související služby na odběrném místě , adresa, . Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 3. 2. 2021 do 29. 11. 2021 při spotřebě celkem 2,845 MWh ve výši 7 184,17 Kč, a to na základě faktury 2143130133 se splatností ke dni 5. 1. 2022. Dále došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 30. 11. 2021 do 15. 3. 2022 při spotřebě celkem 0,435 MWh ve výši 3 244,39 Kč, a to na základě faktury 2211067272 se splatností ke dni 4. 4. 2022. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 20. 2. 2020 do 29. 1. 2021 při spotřebě celkem 1,569 MWh ve výši 9 744,06 Kč (po odečtení přijatých plateb zbývá k úhradě 1 175,85 Kč), a to na základě faktury 2103945908 se splatností ke dni 23. 2. 2021. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 12. 2023. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adresu trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, ze dne 26. 11. 2019 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Předmětem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalované energie a související služby na odběrném místě, a žalovaná se zavázala platit předchůdkyni žalobkyně cenu za dodávky elektřiny.Z řádného vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, splatného dne 5. 1. 2022 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila předchůdkyně žalobkyně žalované za odběr elektřiny za fakturační období od 3. 2. 2021 do 29. 11. 2021 při spotřebě celkem 2,845 MWh, a to v částce 7 184,17 Kč.Z konečného vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, splatného dne 4. 4. 2022 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila předchůdkyně žalobkyně žalované za odběr elektřiny za fakturační období od 30. 11. 2021 do 15. 3. 2022 při spotřebě celkem 0,435 MWh, a to v částce 3 244,39 Kč.Z konečného vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, splatného dne 23. 2. 2021 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila předchůdkyně žalobkyně žalované za odběr elektřiny za fakturační období od 20. 2. 2020 do 29. 1. 2021 při spotřebě celkem 1,569 MWh, a to v částce 3 275,85 Kč.Z upomínky ze dne 26. 1. 2022 vyplývá, že žalovaná byla právní předchůdkyní vyzývána k úhradě dlužné částky. Zároveň byla upozorněna k úhradě dlužné částky do 9. 2. 2022.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z dopisu ze dne 5. 12. 2023 soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno.Z výzvy k plnění ze dne 5. 12. 2023 (odeslané dle podacího archu dne 5. 12. 2023) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužných částek s tím, že se jinak obrátí na soud.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaná však za dodanou energii neuhradila kupní cenu ve výši odpovídající předmětným fakturám. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla zároveň písemně vyzvána k úhradě dluhu, na výzvy žalobkyně však nereagovala.Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa (§ 50 energetického zákona). Žalovaná se ve věci nevyjádřila, nezpochybnila pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sama žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložila. Soud tedy má za prokázané, že žalovaná za odběr elektřiny nezaplatila za období od 3. 2. 2021 do 29. 11. 2021 částku ve výši 7 184,17 Kč, a dále za období od 30. 11. 2021 do 15. 3. 2022 částku ve výši 3 244,39 Kč a za období 20. 2. 2020 do 29. 1. 2021 částku 1 175,85 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti faktur (t.j. od 6. 1. 2022, 5. 4. 2022 a 24. 2. 2021) se žalovaná dostala do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252).