7 C 196/2024-34 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, povinnost zaplatit jí 49 141,41 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovanému dodávala energie a související služby na odběrném místě , adresa, . Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 9. 2. 2022 do 13. 6. 2022 ve výši 45 137,93 Kč, a to na základě faktury , hodnota, se splatností ke dni 7. 7. 2022 a dále vyúčtování za fakturační období od 14. 6. 2022 do 26. 7. 2022 ve výši 4 003,48 Kč, a to na základě faktury , hodnota, se splatností ke dni 18. 8. 2022. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní dne 14. 2. 2024.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno dne 22. 7. 2024 (fikcí na adrese trvalého pobytu shora). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 2. 2022 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalovanému energie a související služby na odběrném místě na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal platit žalobkyni cenu za dodávky elektřiny. Z faktury č. , hodnota, splatné dne 7. 7. 2022 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za fakturační období od 9. 2. 2022 do 13. 6. 2022 ve výši 45 137,93 Kč při spotřebě celkem 6 596 kWh. Z faktury č. , hodnota, splatné dne 18. 8. 2022 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za fakturační období od 14. 6. 2022 do 26. 7. 2022 ve výši 4 003,48 Kč při spotřebě celkem 421 kWh. Dále žalobkyně doložila , právnická osoba, podmínky dodávky elektřiny účinné od 1. 6. 2018. Z výzvy k plnění ze dne 14. 2. 2024 (odeslané dle podacího archu téhož dne) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dlužných částek s tím, že se jinak obrátí na soud.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaný však za dodanou energii neuhradil kupní cenu ve výši odpovídající předmětné faktuře. Dle obchodních podmínek byl žalovaný dále povinen hradit smluvní pokutu ve výši dle ceníku. Žalovaný byl zároveň písemně vyzván k úhradě dluhu, na výzvy žalobkyně však nereagoval.Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, (§ 50 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Soud tedy má za prokázané, že žalovaný za odběr elektřiny nezaplatil za období od 9. 2. 2022 do 13. 6. 2022 částku ve výši 45 137,93 Kč a dále za období od 14. 6. 2022 do 26. 7. 2022 částku 4 003,48 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti faktury (t.j. od 8. 7. 2022 a 19. 8. 2022) se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení.Vzhledem k výše uvedenému shledal soud oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky za odběr elektřiny a na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle plného úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 966 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 800 Kč (3 x 500 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 378 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 4 144 Kč (1 966 + 1800 + 378).