8 C 96/2024-37 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení výše specifikované částky s výše specifikovaným příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací a dalších souvisejících služeb. vedle toho prodává koncová zařízení na splátky. Žalovaný se ve smlouvě uzavřené s žalobcem zavázal hradit cenu za poskytnuté služby elektronických komunikací a další služby. Takto žalobce vystavil žalovanému fakturu č. , hodnota, za období února 2021 splatnou dne 23.3.202 na částku 10 990 Kč, která sestává z poplatku za výměnu SIM karty v částce 99 Kč za telefonní číslo, tel. číslo, , z ceny za služby třetích stran ve výši 4 112 Kč za telefonní číslo, tel. číslo, a z ceny za služby třetích stran ve výši 6 779 Kč. Žalovaný na tuto fakturu ničeho neuhradil.Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení.Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.Z tří dodatků ke smlouvě ze dne , právnická osoba, ., Anonymizováno, , které uzavřel (elektronicky) žalobce a žalovaný vyplynul závazek žalovaného hradit vystavená vyúčtování za poskytnuté služby. Ke smlouvám žalobce rovněž doložil ceník a obchodní podmínky sjednané jako jejich součást. Dále žalobce doložil shora specifikované vyúčtování, kde žalobci mj. vyúčtoval 10 891 Kč za služby třetích stran a 99 Kč za výměnu SIM karty. U služeb třetích stran se dle podrobné specifikace jednalo o platby přes internet. Z dopisu ze dne 21.6.2021 vyplynulo, že žalobce ke dni 26.7.2021 zrušil poskytování služeb žalovanému z důvodu neplnění platebních povinností žalovaným, kde tohoto upozornil na dluh. Dle připojené dodejky byla písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 21.6.2021. Dále žalobce doložil upomínku ze dne 24.3.2021, kde žalovaného vyzývá k úhradě dlužné částky, ovšem bez dokladu jejího odeslání.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce předal žalovanému shora uvedená zařízení, žalovaný je převzal, jak je shora uvedeno a zavázal se uhradit jejich cenu ve lhůtě dle fakturace žalobce a dále se zavázal hradit další ceny a poplatky, jak je shora uvedeno. Žalobce vystavil shora uvedené faktury, na něž žalovaný neuhradil ve výši žalované částky. Následně tedy žalobce shora uvedenými oznámeními služby poskytované žalovanému zrušil, tohoto rovněž vyzval k úhradě před podáním žaloby.Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný totiž nesplnil své povinnosti ze závazku (§ 1721 občanského zákoníku), konkrétně pak tzv. nepojmenované smlouvy (§ 1746 odst. 2 občanského zákoníku), jíž uzavřel s žalobcem a tuto povinnost mu tedy uložil soud. Bylo případně na žalovaném, který zůstal v řízení pasivní, aby proti žalobě uvedl relevantní obranu, zejména pak, že cenu za poskytnuté služby řádně uhradil, případně, že žalobce nějakou ze služeb řádně nedodal. Žalobce nemůže již z její povahy prokazovat negativní skutečnost, tedy, že mu určitá částka nebyla uhrazena. Ohledně úroků z prodlení soud shledal, že doba plnění nebyla mezi účastníky řízení dohodnuta a žalovaný tak měl plnit první den poté, kdy byl žalobcem požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce neprokázal, že žalovaného vyzval ke splnění dluhu ve splatnosti faktury, když předložil pouze vystavené vyúčtování se jménem a adresou žalovaného, případně upomínku, ale není zřejmé, kdy byly tyto ve sféře dispozice žalovaného. Jelikož tedy žalobce neprokázal, že došlo k požádání dlužníka dříve, je třeba za kvalifikovanou výzvu považovat až oznámení o zrušení služeb, kde je výzva k zaplacení předmětného dluhu také obsažena, přičemž toto bylo doručeno žalovanému, resp. se dostalo do sféry jeho dispozice, dne 21.6.2021. Jelikož pak žalovaný následující den bez zbytečného odkladu neplnil řádně a včas, je od dalšího následujícího dne v prodlení a žalobci vzniklo právo na úroky z prodlení (§ 1970, 1968 občanského zákoníku). Tyto soud žalobci přiřkl v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a tedy nikoli od data následujícího po splatnosti vyúčtování výše specifikovaného.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy měl žalobce ve věci pouze nepatrný neúspěch spočívající v marginální části příslušenství. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a Kč a dále za dva procesní úkony (předžalobní výzva, žaloba) paušální náhradu nákladů ve výši 100 Kč za jeden takový úkon s odkazem na § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.