23 C 296/2025-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 13.10.2025 domáhala zaplacení částky ve výši 12 840,66 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, , (dále jen „Smlouva“), uzavřené dne 27.9.2022 mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , a to pod obchodní značkou , Anonymizováno, !, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“). Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované, kdy vycházela z měsíčního příjmu domácnosti ve výši 37 230 Kč a příjmu žalované ve výši 10 630 Kč, normativních výdajů na bydlení ve výši 6 000 Kč a z toho, že žalovaná neplatila žádné splátky úvěrů.. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 23 778 Kč na nákup drobné černé elektroniky a zavázala se úvěr spolu s úrokem ve výši 7,90% ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 744 Kč. Žalovaná splátky úvěru neplnila, proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31.8.2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, který žalovaná přes upomínku žalobkyně nezaplatila. Žalobkyně požaduje též zaplacení ceny za pojištění ve výši 295 Kč ( 5x59 Kč za období duben až srpen 2024. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení portfolia smluv o úvěrech ze dne 18.9.2023 s účinností ke dni 1.11.2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Na základě předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění:Ze Smlouvy soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 23 778 Kč na nákup drobné elektroniky s úrokem ve výši 7,90% ročně, který se žalovaná zavázala splatit ve 36 měsíčních splátkách po 744 Kč, ve smlouvě bylo sjednáno též pojištění , Anonymizováno, . Žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené s příjmem 10 630 Kč měsíčně čistého, s celkovým příjmem domácnosti ve výši 37 230 Kč a náklady na domácnost ve výši 6 000 Kč.Z dopisu předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ze dne 2.11.2023 soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení portfolia smluv o úvěrech ze dne 18.9.2023 s účinností dne 1.11.2023.Z dopisu žalobkyně ze dne 31.8.2024 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31.8.2024.Z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 14.4.2025a podacího archu České pošty z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 14 851,35 Kč s příslušenstvím.Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaná uhradila 11 242 Kč.5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 27.9.2022 Smlouvu , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 23 778 Kč na nákup drobné černé elektroniky a žalovaná se zavázala se úvěr spolu s úrokem ve výši 7,90% ročně splatit ve 36 měsíčních splátkách po 744 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno též pojištění , Anonymizováno, . Žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené s příjmem 10 630 Kč měsíčně čistého, s celkovým příjmem domácnosti ve výši 37 230 Kč a náklady na domácnost ve výši 6 000 Kč, tyto údaje však předchůdkyně žalobkyně neověřila žádným způsobem. žalovaná uhradila 11 242 Kč, splátky úvěru však řádně neplnila, proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 31.8.2024 a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, který žalovaná přes upomínku žalobkyně nezaplatila. Žalobkyně požaduje též zaplacení ceny za pojištění ve výši 295 Kč ( 5x59 Kč za období duben až srpen 2024). Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení portfolia smluv o úvěrech ze dne 18.9.2023 s účinností ke dni 1.11.2023.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení portfolia smluv o úvěrech ze dne 18.9.2023 s účinností ke dni 1.11.2023.V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tudíž předchůdkyně žalobkyně byla před uzavřením Smlouvy povinna dle § 86 odst.1 ZSU zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru vycházela pouze z tvrzení žalované, že je na rodičovské dovolené s příjmem 10 630 Kč měsíčně čistého, s celkovým příjmem domácnosti ve výši 37 230 Kč a náklady na domácnost ve výši 6 000 Kč, aniž by tyto skutečnosti nějak ověřila..11. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU, když žalobkyně získané informace ohledně majetkových poměrů žalované řádně neověřila . Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU.12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná vyčerpala částku ve výši 23 778 Kč a uhradila částku ve výši 11 242 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny 12 536 Kč , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 12 536 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na neplatnou Smlouvu jako nedůvodnou zamítl.13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.14. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 296,88 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 76 % a úspěchu žalované v rozsahu 24 %, kdy žalobkyně byla úspěšná co do částky 12 536 Kč, žalovaná co do částky 3 956,21 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) . Tyto náklady řízení v celkové výši 2 494 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a