28 C 223/2025-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 18 976 Kč spolu s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný uzavřel dne 30. 5. 2023 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako původním věřitelem, smlouvu o, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, splatný nejpozději dne 24. 6. 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového rozhraní původního věřitele po předchozí registraci žalovaného a její uzavření bylo potvrzeno zadánímjedinečného ověřovacího SMS kódu zaslaného na mobilní telefon žalovaného, a to postupem předvídaným smluvní dokumentací.2. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky čerpal, když částka 10 000 Kč mu byla dne 30. 5. 2023 poukázána na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , avšak ke dni splatnosti ani později žalovaný úvěr neuhradil. Předmětem žalobou uplatněné pohledávky je jednak nesplacená jistina úvěru ve výši 10 000 Kč, jednak poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 976 Kč, rovněž splatný dne 24. 6. 2023, celkem tedy částka 18 976 Kč.3. Žalobkyně dále tvrdí, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 12. 2024 postoupila společnost , právnická osoba, ., na žalobkyni mimo jiné i pohledávku vůči žalovanému vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru, a že žalobkyně se tak stala jejím oprávněným věřitelem. Protože žalovaný ani po splatnosti dlužné částky plnění neposkytl, domáhá se žalobkyně zaplacení dlužné částky včetně příslušenství. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, uplatnila žalobkyně subsidiárně požadavek na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu poskytnuté a nevrácené částky.4. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil.5. Soud ve věci nařídil jednání na 11. 12. 2025 ve 13:45 hod., k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř.6. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:7. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené dne 30. 5. 2023 mezi společností , právnická osoba, ., jako úvěrujícím, a žalovaným , jméno FO, , jako klientem, stejně jako z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč, s jednorázovou splatností ke dni 24. 6. 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového rozhraní úvěrujícího a podpis klienta byl nahrazen zadáním jedinečného ověřovacího SMS kódu zaslaného na mobilní telefon žalovaného.8. Z téže smlouvy dále vyplynulo, že mezi smluvními stranami byl sjednán úrok z úvěru ve výši 40 %. Součástí celkových nákladů úvěru byl rovněž poplatek za poskytnutí úvěru, a to ve výši 3 426 Kč v případě přiznání slevy, resp. 8 976 Kč před uplatněním slevy, přičemž přiznání slevy bylo smluvně vázáno na řádné a včasné splnění povinností klienta.9. Z obsahu smlouvy je rovněž zřejmé, že měsíční a současně jediná splátka úvěru činila 13 699,97 Kč při uplatnění slevy, resp. 19 249,97 Kč bez uplatnění slevy, a že roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla ve smlouvě uvedena ve výši 9 810,80 %.10. Z potvrzení o provedení transakce se podává, že dne 30. 5. 2023 byla z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , právnická osoba, . ve prospěch účtu č. , č. účtu, vedeného na žalovaného poukázána částka 10 000 Kč.11. Ze sdělení společnosti , Anonymizováno, , a.s., vyžádaného soudem, soud zjistil, že na bankovní účet č. , č. účtu, , vedený na jméno žalovaného, byla dne 30. 5. 2023 připsána částka 10 000 Kč, a to z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , právnická osoba, . Tím bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy fakticky poskytnuty peněžní Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 12. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., jako postupitel, postoupila na žalobkyni , Jméno žalobkyně, ., mimo jiné pohledávku za žalovaným vyplývající ze shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, a že žalobkyně se tak ke dni účinnosti postoupení stala jejím věřitelem.12. prostředky v uvedené výši.13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2024 a výzvy k úhradě z téhož dne bylo zjištěno, že původní věřitel dopisem žalovaného uvědomil, že pohledávku ve výši 28 786,04 Kč z výše označené úvěrové smlouvy postoupil žalobkyni a právní zástupce žalobkyně samostatným dopisem žalovaného vyzval k jejímu zaplacení a poučil jej, že v případě marného uplynutí třídenní lhůty se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.14. Jelikož si skutečnosti vyplývající z uvedených listin vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ"), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Ze spotřebitelského úvěru č. , Anonymizováno, , potvrzení o provedení transakce a ze sdělení , Anonymizováno, a. s. soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému jako spotřebiteli dne 30. 5. 2023 neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s úrokem 40 % ročně a poplatkem ve výši 3 426 Kč po slevě a 8 976 Kč před slevou. Tato smlouva je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ.18. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle ustálené judikatury je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda byla úvěruschopnost spotřebitele řádně posouzena, a to i v případě, že žalovaný zůstává ve sporu pasivní. Tento závěr vyplývá z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, podle něhož články 8 a 23 směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele (srov. článek v Soudních rozhledech 7-8/2025, s. 221, , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, ).20. Žalobkyně ani její zástupce se k jednání nedostavili, a proto se zbavili možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak dosud řádně netvrdila ani neprokázala, jakým konkrétním způsobem před uzavřením úvěrové smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného a že žalovaný ke dni uzavření smlouvy úvěruschopný byl.21. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá, že by původní věřitel provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména že by zkoumal jeho pravidelné příjmy a výdaje na bydlení, dopravu a jiné pravidelné výdaje, jak vyžaduje § 86 odst. 2 ZoSÚ. Pouhá lustrace z registrů dlužníků, jež nadto rovněž nebyla doložena, není pro řádné posouzení úvěruschopnosti dostatečná.22. Podle judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 11. 2023 nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet. V daném případě skutečnost, že žalovaný nesplatil poskytnutý úvěr ani částečně, svědčí o jeho neschopnosti úvěr splácet již v době uzavření smlouvy.23. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.24. Jak vyplývá z ustálené judikatury, jedná se o absolutní neplatnost smlouvy (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. SR 10/2023 publikované v Soudních rozhledech 10/2023, s. 311). Při výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ nelze vycházet pouze z doslovného znění zákona, ale je třeba zohlednit účel a smysl zákona, systematickou souvislost a unijní právo. Záměrem zákonodárce bylo posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany a posílení principu zodpovědného úvěrování. Pouze absolutní neplatnost představuje dostatečně účinnou sankci.25. Podle § 1796 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z."), kdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti jiného a dá si nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, je právní jednání neplatné.26. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatný právní úk