30 C 225/2025-56 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 6. 8. 2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 27. 9. 2023 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 27. 9. 2023 a žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit úrok v nominální úrokové sazbě 71,04 % ročně a spolu s jistinou jej splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 321 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopadem 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailové komunikace mezi účastníky. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroků za poskytnutí úvěru měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet ve výši 529 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřována na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo prověřováno, zda žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, anebo zda neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání. Rovněž bylo ověřováno, zda doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zda zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se s úhradou splátek poskytnutého úvěru v prodlení. Úvěr byl zesplatněn ke dni 23. 3. 2025. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze částka 60 000 Kč dne 2. 11. 2023, částka 97,66 Kč dne 2. 7. 2024 a částka ve výši 396,34 Kč dne 18. 12. 2024. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky odpovídající nové dlužné jistině v celkové výši 64 657,84 Kč, která odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 54 988,52 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru při rozsahu ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 669,32 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 64 657,84 Kč za každý den prodlení žalovaného s jejich úhradou, a to počínaje od 25. 3. 2025 do zaplacení, přičemž žalobkyně touto žalobou požadovala pouze smluvní pokutu k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 8 664,44 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 54 988,52 Kč od dne 25. 3. 2025 do zaplacení, který žalobkyně požadovala v nominální roční úrokové sazbě 71,04 % ročně. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného tedy za dobu od 16. 4. 2025 uplatňovala žalobkyně tento úrok v zápůjční úrokové sazbě ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12 % ročně. Dále žalobkyně požadovala úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet ve výši 1 587 Kč za 3 splátky po 529 Kč. O úhradu těchto částek dobrovolně vyzvala žalobkyně žalovaného v předžalobní výzvě.2. Žalovaný k věci uvedl, že obdržel od žalobkyně úvěr ve výši 60 000 Kč, ale následně požádal o konsolidaci svých úvěrů , právnická osoba, , která za něho obratem zaplatila částku ve výši 60 000 Kč. Tím, že to za žalovaného vyřizovala banka neměl žalovaný žádný vliv na to, aby určil, že částka má být přednostně určena na jistinu.3. Žalovaný uvedl, že v roce 2023 bydlel v Praze na Vinohradech a za bydlení hradil měsíčně 11 000 Kč bez energií, s energiemi cca 13 000 Kč. Za dopravu utratil asi 3 000 Kč měsíčně (benzín). Děti neměl. Byl svobodný. Za stravu utratil měsíčně okolo 6 000 – 7 000 Kč. U , právnická osoba, měl asi tři půjčky, u každé se splátkou okolo 3 000 Kč. Po konsolidaci splácel včetně splátky pro žalobkyni asi 10 000 Kč měsíčně.4. Žalovaný uvedl, že od žalobkyně si půjčil proto, že náhle v důsledku partnerské krize potřeboval větší částku peněz, aby si sehnal jiné bydlení. Úvěr použil na stěhování. Když mu došlo, jak se nevýhodně zadlužil, snažil se to vyřešit cestou konsolidace. Neměl v úmyslu splácet příslušenství, ale skutečně jistinu, kterou si půjčil.5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud měl soud za to, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč za podmínek, které jsou podrobně uvedeny v této žalobě, a na které soud pro stručnost odkazuje. Zároveň bylo mezi stranami nesporné, že žalovaný splatil žalobkyni částku 60 000 Kč prostřednictvím konsolidace úvěrů u , právnická osoba, . Žalobkyně tuto částku obdržela dne 2. 11. 2023. Tedy do 36 dní od poskytnutí úvěru. Započetla je na příslušenství úvěru.6. Z karty klienta a splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný měl na poskytnutý úvěr zaplatit celkem 207 408 Kč.7. Z výzvy k zaplacení ze dne 18. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně oznamovala žalovanému, že splátka číslo 15 splatná dne 15. ledna 2025, splátka číslo 16 splatná dne 15. 2. 2025 a splátka číslo 17 splatná dne 15. 3. 2025 nebyly zaplaceny, a že se žalovaný vystavuje nebezpečí zesplatnění celého úvěru8. Z oznámení žalobkyně ze dne 23. 3. 2025 soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky 67 642 Kč a uvědomila jej o tom, že došlo k zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy v důsledku jeho prodlení o délce 65 dnů.9. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl právní zástupkyní žalobkyně vyzván k zaplacení částky ve výši 67 642 Kč s příslušenstvím ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy.10. Výpisem z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaný se obrátil s žádostí na 6 finančních institucí, čímž by se ocitl v Kategorii IV hodnocené asi 36 body s tím, že platilo, čím méně bodů tím vyšší riziko, že klient nebude splácet úvěr, a proto žádost o úvěr byla výrazně limitována výší vyplacené částky, případně zamítána. Klient, který požádal jednu až 2 finanční instituce obdržel 64 bodů.11. Výpisem z registru Solus nezjistil soud žádné negativní poznatky k osobě žalovaného.12. Z přehledu plateb účtu číslo , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že průměrná čistá měsíční mzda za období od června 2023 do září 2023 činila 37 013 Kč, přičemž zaměstnavatelem žalobce byla společnost , právnická osoba, .13. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční čistý příjem činí 36 000 Kč, životní minimum činí 4 860 Kč, splátky úvěru 7 000 Kč, bydlení 7 952 Kč, ostatní jako doprava a záliby 5 000 Kč, rezerva 1 000 Kč, tudíž výdaje žalovaného činí celkem 24 812 Kč.14. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u , právnická osoba, ., bydlí v nájmu a vzdělání ukončil maturitní zkouškou. Jako volné zdroje žalovaného označila žalobkyně částku ve výši 10 188 Kč (36 000Kč - 24 812Kč).15. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný požádal , právnická osoba, o konsolidaci úvěrů a ta se zavázala mu poskytnout 550 463 Kč, z nichž 450 463 Kč účelově vázala na konsolidaci úvěrů poskytnutých žalobkyní ve výši 60 000 Kč, úvěru od , právnická osoba, ve výši 39 635 Kč a úvěru od , právnická osoba, ve výši 350 828Kč. Žalovaný měl úvěr vyčerpat do 9.11.2023. Splátka měla činit měsíčně 10 198 Kč.16. Na základě poučení soudu uděleného u jednání, nepředložila žalobkyně výpisy z účtu, které by prokazovaly, jaké byly skutečné výdaje žalovaného na živobytí a zda mu skutečně zbývalo tolik, aby si mohl dovolit platit splátku 4 321 Kč a uspokojit všechny své potřeby bez dluhu.17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného velmi povrchně, když se spokojila s tím, že příjem žalovaného ze zaměstnání, který ověřila za sledované období od června 2023 do září 2023 výpisem z běžného účtu žalovaného vedeného , právnická osoba, činí průměrně 37 013 Kč, ale vůbec se nezajímala o ověření výdajů, které stanovil žalovaný na 24 812Kč, přičemž cena nájemního bydlení byla značně podhodnocena, jako podíl splátkového zatížení a náklady na ostatní potřeby. Žalovaný uvedl, že náklady na pobyt v Praze, kde v roce 2023 žil a pracoval jej ze mzdy 37 013 Kč určitě stály 32 000 Kč, to znamená, že na splátku pro žalobkyni by připadalo 5 013 Kč a splátka byla 4 321 Kč. Žalovanému by ze m