30 C 264/2025-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 23.6.2025 ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 12. 6. 2024 na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , úvěr v celkové výši 14 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č.ú.: , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý revolvingový úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Dne 12. 7. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení z úhrad s úhradou celého úvěru dne 12. 8. 2024. Předmětem žaloby se stala pohledávka v celkové výši 19 432 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a smluvního úroku 5 432 Kč nejpozději splatných dne 12. 7. 2024.2. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky www.kimbi.cz, na které si žalovaný dle své vlastní volby vybral dostupné parametry tj. výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje a požádal o vytvoření zákaznického účtu. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Následně byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně odeslán na jeho telefonní číslo , tel. číslo, nezbytný k podpisu smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřil žalovaný souhlas s návrhem smlouvy. Po odsouhlasení návrhu smlouvy žalovaným jej odsouhlasila právní předchůdkyně žalobkyně zasláním zprávy na telefonní číslo , tel. číslo, potvrzující podepsání smlouvy. Tak došlo k jejímu uzavření.3. Před poskytnutím revolvingového úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to nahlížením do databází umožňujících posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Využívala informace z dlužnických registrů, konkrétně z registru Solus a CBCB. Vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného na základě jeho tvrzení o příjmech a výdajích a z úvěrové historie v registrech NRKI a BRKI. Rovněž žalovaný uvedl, že si není vědom žádného dluhu vůči fyzické osobě ani si není vědom, že by byl evidován v nějaké databázi dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak popřel, že je veden v insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, v databázi neplatných dokladů ministerstva vnitra, a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností.4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výpovědi žalovaného a z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaný uzavřel formou komunikačních prostředků na dálku s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě obdržel na svůj , právnická osoba, . vedený běžný účet částku ve výši 14 000 Kč.5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že zápůjční úroková sazba činila 80 % ročně a byla platná po celou dobu trvání smluvního vztahu. Úrok se počítal denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v povinných minimálních měsíčních splátkách k datu splatnosti uvedenému v parametrech úvěru. Výše minimální měsíční splátky se každý měsíc lišila a měla být vždy uvedena v zákaznickém účtu a dále v SMS a v e-mailové zprávě, která měla být žalovanému 5 dnů před datem splatnosti dané splátky zasílána. Minimální měsíční splátka měla být hrazena vždy jednorázovou platbou a dílčí plnění měla být započítávána v souladu s obchodními podmínkami. Úvěr mohl být splácen rovněž v dobrovolných mimořádných splátkách ve výši a splatnosti dle uvážení žalovaného.6. Výpisem z běžného účtu banky , název, bylo zjištěno, že dne 12. 6. 2024 byla odeslána ve prospěch účtu číslo , č. účtu, platba ve výši 14 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .7. Dopisem ze dne 7. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 7. 12. 2024 a požádala žalovaného o zaplacení částky ve výši 19 635 Kč, a to ihned na účet uvedený v dopise.8. Z předžalobní výzvy ze dne 15. ledna 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši 23 483 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.9. Podacím lístkem ze dne 15. ledna 2025 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 12. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována, neboť součástí smlouvy o postoupení pohledávek byla příloha, kde byla pohledávka za žalovaným vedena pod pořadovým číslem , hodnota, .11. Dopisem ze dne 15. ledna 2025 měl soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni.12. Výslechem žalovaného soud zjistil, že žalovaný je vyučený knihař a do roku 1996 se touto prací i živil. Naposledy pracoval v Klášterci nad Ohří ve společnosti , název, s průměrnou čistou mzdou ve výši 26 000 Kč měsíčně. Pracovní poměr ukončil v listopadu 2024 a od té doby je bez zaměstnání a dokonce bez bydlení a je zcela odkázán na pomoc ostatních. Žije nadějí, že by mohl sehnat nějakou, možná sezónní práci s ubytováním, ale prozatím je bez zaměstnání. Žádný příjem nemá. V době, kdy žádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr pobíral mzdu, ale byl z ní povinen platit úvěry asi ve výši 9 000 Kč měsíčně, byl povinen hradit si bydlení ve výši 12 000 Kč měsíčně a asi 6 000 Kč měsíčně utratil za jídlo. Protože s penězi nevycházel, bral si úvěry.13. Na základě shora provedených zjištění o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu byla na jeho účet převedena částka ve výši 14 000 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 7. 12. 2024. Součástí listin předložených žalobkyní k dokazování nebyly žádné listiny, které by prokazovaly jakou má žalovaný úvěrovou historii, jaké jsou jeho příjmy nebo výdaje popř. jaký je jeho měsíční příjem. Žalovaný sám připustil, že úvěry si bral, protože se mu nedostávalo peněz a z výplaty tzv. ,,nevyšel“. Žalovaný z poskytnutého úvěru nic nesplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek a skutečnost, že je žalobkyně novým věřitelem žalovaného žalovanému oznámila doporučeným dopisem. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť předmětem převodu se stala i pohledávka za žalovaným uvedená v seznamu, který tvořil přílohu smlouvy o postoupení pohledávek.14. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.15. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 12.6.2024 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti