23 C 397/2025-49 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 12.3.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 17 980 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne 7.1.2024, 9.1.2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 40% za měsíc s tím, že žalovaný se zavázal každý měsíc splácet úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny. Žalovaný nezaplatil ničeho, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 11.5.2024. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného na základě jím poskytnutých údajů s tím, že příjem a výdaje žalovaný doložil výpisem z účtu. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění zaslané dne 14.6.2025.2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli dne 7.1.2024 žalobkyně a žalovaný, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do limitu 30 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal každý měsíc splácet úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení.Ze Žádosti o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 13 556 Kč a měsíční výdaje ve výši 7 500 Kč.Z výpisu z účtu žalovaného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . za období od 1.9.2023 do 31.12.2023 soud zjistil, že žalovaný pobíral invalidní důchod ve výši 13 408 Kč a ke dni 1.9.2023, 30.9.2023, 31.10.2023 činil zůstatek na účtu 0 Kč, ke dni 1.12.2023 činil zůstatek na účtu 7 301,20 Kč a ke dni 31.12.2023 činil zůstatek na účtu 4 801,40 Kč, žalovaný však čerpal v období od 1.12.2023 do 31.12.2023 úvěry v celkové výši 23 840 Kč, bez nichž by měl záporný zůstatek na účtu.Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. soud zjistil, že žalovanému byla na jeho účet dne 8.1.2024 vyplacena částka ve výši 8 000 Kč a dne 9.1.2024 částka ve výši 2 000 Kč.Dopisem ze dne 8.5.2024 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 175 Kč.Z předžalobní upomínky ze dne 14.6.2025 podané na poště dne 14.6.2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 35 518,75 Kč.5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 7.1.2024 žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do limitu 30 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal každý měsíc splácet úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Smlouvy. Ve Smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž bude v prodlení.. V Žádosti o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši 13 556 Kč a měsíční výdaje ve výši 7 500 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. za období od 1.9.2023 do 31.12.2023 soud zjistil, že žalovaný pobíral invalidní důchod ve výši 13 408 Kč a ke dni 1.9.2023, 30.9.2023, 31.10.2023 činil zůstatek na účtu 0 Kč, ke dni 1.12.2023 činil zůstatek na účtu 7 301,20 Kč a ke dni 31.12.2023 činil zůstatek na účtu 4 801,40 Kč, žalovaný však čerpal v období od 1.12.2023 do 31.12.2023 úvěry v celkové výši 23 840 Kč, bez nichž by měl záporný zůstatek na účtu. Pravidelné výdaje žalovaného nebylo možno z výpisu z účtu identifikovat. Žalovanému byla na jeho účet dne 8.1.2024, Anonymizováno, vyplacena částka ve výši 8 000 Kč a dne 9.1.2024 částka ve výši 2 000 Kč. Žalovaný nezaplatil ničeho, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 11.5.2024. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes zaslání předžalobní výzvy.6. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Dle § 87 odst. , právnická osoba, ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit .8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně prokázala, že řádně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních příjmů, pravidelné měsíční výdaje žalovaného však nebylo možno ověřit . Výpisy z účtu žalovaného za období od 1.9.2023 do 31.12.2023 však prokázala, že žalovaný neměl dostatek finančních prostředků pro úhradu úvěru, když zůstatek na účtu ke dni 1.9.2023, 30.9.2023, 31.10.2023 činil 0 Kč, ke dni 1.12.2023 činil zůstatek na účtu 7 301,20 Kč a ke dni 31.12.2023 činil zůstatek na účtu 4 801,40 Kč, žalovaný však čerpal v období od 1.12.2023 do 31.12.2023 úvěry v celkové výši 23 840 Kč, bez nichž by měl záporný zůstatek na účtu. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádně schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit, proto je Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši 10 000 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.11. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od