23 C 5/2026-40 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou, včetně jejího doplnění ze dne 20.2.2026, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 12 499,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 31.1.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, , ( dále jen ,,Smlouva“), na jejímž základě vyplatila dne 1.2.2023 žalované účelový úvěr ve výši 7 847 Kč a dále neúčelovou část úvěru dne 27.3.2023 ve výši 3 574 Kč, dne 10.3.2024 ve výši 10 004 Kč, dne 16.10.2024 ve výši 1 162 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru s úrokem ve výši 29,90 % ročně ve splátkách po 773 Kč měsíčně s tím, že následně došlo ke snížení splátek na 370 Kč měsíčně. Žalovaná uhradila celkem 22 splátek v celkové výši 15 067,54 Kč.. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatku ve výši 500 Kč za 1. upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení Smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň 3 měsíce. Žalobkyně posoudila před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalované na základě porovnání příjmů a výdajů žalované, když vycházela z měsíčního čistého příjmů žalované ve výši 44 394,70 Kč a výdajů žalované ve výši 10 000 Kč na bydlení a ve výši 9 000 Kč na splátky úvěrů. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek , proto žalobkyně od Smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila ke dni 14.4.2025. Přes výzvu žalobkyně zaslanou dne 27.6.2025 žalovaná dluh nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 12.2.2026, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy soud zjistil, že se žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 10 000 Kč a úrokem ve výši 19,48 % ročně s tím, že první čerpání bylo ve výši 7 847 Kč k nákupu zboží .Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr v 11 měsíčních splátkách po 773 Kč včetně platby pojistného. Žalovaná se zavázala k úhradě poplatků dle Sazebníku pro případ prodlení spotřebitele, a to ve výši 500 Kč za 1. upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení Smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení žalovaného, žalovaná však Sazebník nepodepsala.Z oznámení o odchozí platbě , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 1.2.2023 účelový úvěr ve výši 7 847 Kč a neúčelovou část úvěru dne 27.3.2023 ve výši 3 574 Kč, dne 10.3.2024 ve výši 10 004 Kč, dne 16.10.2024 ve výši 1 162 Kč .Ze zprávy žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla příjem ve výši 44 394,70 Kč měsíčně čistého, žalobkyně vycházela z výdajů žalované ve výši 10 000 Kč na bydlení a ve výši 9 000 Kč na splátky úvěrů.Z výpisu z účtu zaměstnavatele žalované soud zjistil v období od června 2023 do července 2023 průměrný měsíční čistý výdělek ve výši 44 394,70 Kč, v srpnu 2023 však pobírala rodičovský příspěvek ve výši 9 760 Kč.Z výpisu z účtu žalované za období od 1.5.2023 do 30.6.2023 soud zjistil, že žalovaná průměrný měsíční čistý výdělek ve výši 44 394,70 Kč Z výpisu z účtu žalované za období od 1.7.2023-31.7.2023 soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěry ve výši 8 815,96 Kč a splátky úvěrů činily celkem 11 239 Kč s tím, že dne 13.7. 2023 činil zůstatek na účtu – 1 634 Kč s tím, že tuto částku následně žalovaná uhradila čerpáním úvěru ve výši 1 634 Kč a žalované přišly platby bez bližší specifikace ve výši 20 000 Kč dne 24.7.2023, ve výši 50 000 Kč dne 26.7.2023. Z výpisu z účtu žalované za období od 1.2.2024 do 29.2.2024 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 0 Kč, konečný zůstatek 1 553,70 Kč. Výdaje žalované na bydlení nebyly specifikovány ve výpisech z účtu žalované.Z Odstoupení žalobkyně ze dne 2.4.2025 soud zjistil, že žalobkyně od smlouvy odstoupila v důsledku prodlení žalované s úhradou splátek a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení částky ve výši 13 467 Kč.Z Výzvy žalobkyně ze dne 27.6.2025 a potvrzení podání PNS ze dne 30.6.2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu ve výši 13 467 Kč .5. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 31.1.2023 uzavřena Smlouva, na jejímž základě vyplatila dne 1.2.2023 žalované účelový úvěr ve výši 7 847 Kč a dále neúčelovou část úvěru dne 27.3.2023 ve výši 3 574 Kč, dne 10.3.2024 ve výši 10 004 Kč, dne 16.10.2024 ve výši 1 162 Kč. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru s úrokem ve výši 29,90 % ročně ve splátkách po 773 Kč měsíčně s tím, že následně došlo ke snížení splátek na 370 Kč měsíčně. Žalovaná uhradila celkem 22 splátek v celkové výši 15 067,54 Kč.. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatku ve výši 500 Kč za 1. upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení Smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň 3 měsíce. Žalobkyně posoudila před uzavřením Smlouvy úvěruschopnost žalované na základě porovnání příjmů a výdajů žalované. Za období od 1.5.2023 do 30.6.2023 činil měsíční čistý příjem žalované 44 394,70 Kč ověřeného výpisem z účtu žalované, od července nastoupila žalovaná na mateřskou a byly jí vyplaceny dávky státní sociální podpory ve výši 9 760 Kč. Z výpisu z účtu žalované za období od 1.7.2023-31.7.2023 soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěry ve výši 8 815,96 Kč a splátky úvěrů činily celkem 11 239 Kč s tím, že dne 13.7. 2023 činil zůstatek na účtu – 1 634 Kč s tím, že tuto částku následně žalovaná uhradila čerpáním úvěru ve výši 1 634 Kč a žalované přišly platby bez bližší specifikace ve výši 20 000 Kč dne 24.7.2023, ve výši 50 000 Kč dne 26.7.2023. Z výpisu z účtu žalované za období od 1.2.2024 do 29.2.2024 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 0 Kč, konečný zůstatek 1 553,70 Kč, žalovaná však k úhradě blíže nespecifikovaných splatek čerpala další úvěry, v červenci 2023 žalovaná čerpala úvěry v celkové výši 8 815,96 Kč a splácela úvěry ve výši 11 239,70 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek , proto žalobkyně od Smlouvy odstoupila a úvěr zesplatnila. Přes výzvu žalobkyně zaslanou dne 30.6.2025 žalovaná dluh nezaplatila.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem..10. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11.Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení listinami doloženého shora uvedeného skutkového stavu ( nikoliv pro neunesení břemene tvrzení a důkazního) k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně nedoložila výpisem z