23 C 70/2026-23 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 36 942,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní uzavřela dne 22.3.2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč na její účet a žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny , poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a poplatkem za volitelné služby-poplatek ve výši 43,92 Kč za službu ,, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a poplatek ve výši 495 Kč za službu ,, , Anonymizováno, “ zaplatit v denních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně Smlouvu vypověděla emailem ze dne 21.7.2025 a úvěr zesplatnila ke dni 21.7.2025 . Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Žalovaná nezaplatila ničeho.. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované lustrací v CEE, ISIR a bankovním výpisem z účtu žalované prostřednictvím služby Kontomatik a vycházela z měsíčního čistého příjmu žalované ve výši 25 000 Kč. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 18.11.2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 16 300 Kč na její účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 1,016 % denně, poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a poplatkem za volitelné služby-poplatek ve výši 43,92 Kč za službu ,, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a poplatek ve výši 495 Kč za službu ,, , Anonymizováno, “ zaplatit v denních splátkách zaplatit v denních splátkách od 21.4.2025 do 12.9.2026. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru.Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 10 786 Kč a výdajů ve výši 5 000 Kč na bydlení, ostatních zbytných výdajů ve výši 4 000 Kč a rezervou ve výši 500 Kč.Z bankovního výpisu za období od 19.3.2025 do 9.1.2025, který obsahoval pouze příjmové transakce bez bližší identifikace, soud zjistil, že dne 7.2.2025 žalovaná obdržela částku ve výši 11 612 Kč.Z výpisu z účtu žalované č. č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 22.3.2025 byla na účet připsána platba ve výši 2 000 Kč, 2 000 Kč, 12 000 Kč pod VS , var. symbol, ( č. Smlouvy).Z výpovědi žalobkyně odeslané dne 21.7.2025 soud zjistil, že žalobkyně Smlouvu vypověděla a úvěr zesplatnila.Z předžalobní výzvy ze dne 2.11.2025 a podacího lístku zelené pošty ze dne 5.11.2025 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 37 775,92 Kč.5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 22.3.2025 žalobkyně se žalovanou uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla dne 22.3.2025 žalované na její účet úvěr ve výši 16 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných denních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 1,016 % denně. Žalovaná nezaplatila ničeho. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně neověřila řádně majetkovou situaci žalované, neboť z předloženého výpisu z účtu žalované nelze identifikovat příjem a pravidelné výdaje žalované ve výpisu chybí zcela. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně Smlouvu vypověděla emailem ze dne 21.7.2025 a úvěr zesplatnila ke dni 21.7.2025. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 5.11.2025.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“),, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zák. ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by řádně prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů, proto soud dospěl k závěru, Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., § 2 odst.1 ZSU, je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.11. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 16 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 16 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila, a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené smlouvy o úvěru a) ve výši 36 285,85 Kč s příslušenstvím a dále o nárok z dohody o smluvní pokutě b) ve výši 656,79 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodoval o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) . U žalobního nároku a) měla převažující úspěch žalovaná, která by měla podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobkyni nárok na část náhrady nákladů řízení, pokud jde o nárok b), byla žalovaná zcela úspěšná, proto by měla nárok na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst.1 o.s.ř.. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.