30 C 10/2026-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 24.9.2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 20. 11. 2024 distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly rovněž předsmluvní informace SECCI, Všeobecné obchodní podmínky, předpis denních splátek a další připojené dokumenty, s nimiž byl žalovaný před podpisem smlouvy seznámen a jejichž obsah odsouhlasil kliknutím na volbu „Podepisuji“ v rámci ověřeného přístupu do klientského profilu. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne 20. 11. 2024 úvěrové prostředky ve výši 17 000 Kč, které byly poukázány na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , Žalovaný následně uhradil pouze zanedbatelné částky v souhrnné výši 79,04 Kč, jež byly dle VOP započítány nejprve na příslušenství, a nikoli na jistinu úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil povinnost hradit sjednané denní splátky, žalobkyně dne 21. 4. 2025 smlouvu vypověděla a úvěr se stal ke dni 22. 4. 2025 splatným v celém rozsahu. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého dluhu, který žalobkyně k datu podání návrhu vyčíslila částkou 31 571,80 Kč, tvořenou zejména jistinou 16 920,96 Kč, smluvním úrokem 14 355,84 Kč a poplatkem za vyplacení tranše úvěru 295 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 17 215,96 Kč od 22. 4. 2025, a rovněž samostatně požadovala částku 85,25 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně současně uvedla, že pokud by soud neshledal nárok ze smlouvy za prokázaný, domáhá se alespoň vydání bezdůvodného obohacení, neboť částka byla žalovanému prokazatelně vyplacena na jeho účet.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru reflexi půjčka číslo , hodnota, ze dne 20. 11. 2024 měl soud za to, že žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 29 500 Kč, který bylo lze čerpat postupně i opakovaně. Konkrétní částka, kterou byl žalovaný oprávněn čerpat k určitému okamžiku byla dána maximální částkou čerpání, která mohla být nižší než nevyčerpaná část kreditního rámce. Úvěr měl být poskytnut jako spotřebitelský revolvingový. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na 14. 5. 2026 úroková sazba činila 0,933 % denně datum splatnosti první denní splátky byl stanoven na 20. 12. 2024. Datum splatnosti úvěru bylo stanoveno na 14. 5. 2026. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činila 1,99 % z čerpané částky.4. Výpisem z posouzení úvěruschopnosti, který si sepsala žalobkyně sama soud zjistil, že žalovaný uvedl své jméno a příjmení, své rodné číslo a trvalé bydliště. Uvedl, že žije v tříčlenné domácnosti s jedním příjmem. Výše jeho pravidelných měsíčních výdajů na jiné závazky činila 5 000 Kč, výše jeho pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činila 8 000 Kč, další nezbytné výdaje činily 5 000 Kč a ostatní zbytné výdaje 3 000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činila 29 360 Kč. Další dvě osoby v domácnosti byly bez příjmu. Žalobkyně vypočítala minimální výdaje na 20 910 Kč a disponibilní příjem žalovaného měl činit 8 400 Kč.5. Z dokumentu označeného jako Identifikované příjmy, který si žalobkyně sepsala sama soud zjistil, že příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu měla činit 29 360 Kč.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli jako automatizovaného výpisu z interního systému, který si žalobkyně vytvořil sama soud zjistil, že žalobkyně sama sobě potvrdila, že na účet žalovaného odeslala částku 17 000 Kč, a to na účet , č. účtu, .7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 8. 2025 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného uhradit z částky 31 847,39 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z provedených důkazů soud zjistil, že dne 20. 11. 2024 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru Flexi půjčka č. , hodnota, . Ze smlouvy vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s maximálním kreditním rámcem 29 500 Kč, určený k postupnému a opakovanému čerpání, přičemž smlouva stanovila konec doby platnosti kreditního rámce ke dni 14. 5. 2026, denní úrokovou sazbu 0,933 %, splatnost první denní splátky dne 20. 12. 2024 a splatnost celého úvěru dne 14. 5. 2026. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání o poplatku za vyplacení jednotlivé tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky.9. Pokud jde o tvrzené posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud konstatuje, že žalobkyně předložila pouze interní dokumenty, které sama vyhotovila („posouzení úvěruschopnosti“, „Identifikované příjmy“). Tyto dokumenty nejsou opatřeny nezávisle ověřitelnými podklady, jako jsou skutečné bankovní výpisy, potvrzení o příjmu či výstupy ze státních nebo licencovaných registrů. Proto soud hodnotil uvedené údaje pouze jako žalobní tvrzení, nikoli jako prokázaný skutkový stav. Totéž platí o tvrzeních žalobkyně ohledně struktury domácnosti žalovaného, výše jeho příjmů, výdajů a výpočtu disponibilního příjmu; z předložených podkladů nelze ověřit, zda žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela z autentických a nezávislých informací.10. K čerpání úvěru, žalobkyně tvrdila, že dne 20. 11. 2024 měla na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, odeslat částku 17 000 Kč, avšak k prokázání této skutečnosti nepředložila bankovní výpis ze svého účtu ani jiný nezávislý doklad o provedení transakce. Jediným podkladem je interní automatizovaný výpis vytvořený žalobkyní, který nelze považovat za hodnověrný důkaz o vyplacení úvěrových prostředků. Soud jej proto hodnotil rovněž pouze jako žalobní tvrzení, nikoli jako prokázanou skutečnost.11. Z listinného důkazu označeného jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 8. 2025 soud zjistil pouze to, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky 31 847,39 Kč, avšak tato výzva nijak nedokládá, že by úvěr byl skutečně poskytnut, ani že by jej žalovaný čerpal či nesplácel konkrétní závazek.12. Soud proto dospěl k závěru, že ze smluvních dokumentů je prokázán pouze vznik smluvního závazku, nikoli však faktické poskytnutí úvěrových prostředků, výše čerpání ani průběh splácení. Všechny skutečnosti ohledně čerpání úvěru, údajů o úvěruschopnosti a výše dlužné částky zůstávají pouhými tvrzeními žalobkyně, neboť nebyly doloženy žádným autentickým, nezávislým a hodnověrným důkazem.13. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti, z nichž odvozuje svůj nárok. V řízení o zaplacení peněžité částky ze smlouvy o úvěru nese žalobkyně důkazní břemeno ohledně vzniku smluvního závazku (uzavření smlouvy a její obsah), poskytnutí plnění (z něhož plyne povinnost úhrady), a výše a splatnosti uplatněného nároku. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní o tom, že žalovaný úvěr vyčerpal. Předložená listina nazvaná: ,,Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli jako automatizovaného výpisu z interního systému“, představuje soukromou listinu (§ 125 o. s. ř.), jejíž vypovídací hodnota je podřízena volnému hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.). Vzhledem k absenci podkladových dokumentů, např. výpisu z bankovního účtu žalobkyně, odkud by tato skutečnost vyplývala jako pohyb směrem z účtu na účet, soud dospěl k závěru, že správnost a pravdivost údajů v předloženém dokumentu nebyla prokázána. Je to jako by dlužník vystavil kvitanci sám sobě.14. Podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se poučení o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy poskytuje zásadně při jednání. Jeho smyslem je předejít zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene bez předchozího adresného poučení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně žádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, sama se tím fakticky vzdala dobrodiní bezprostředního poučení podle § 118a o. s. ř., které je s jednáním spojováno. Judikatura dlouhodobě upozorňuje, že účastník, jenž se k jednání nedostaví, nese zvýšené riziko neúspěchu pro neunesení břemen (např. 28 Cdo 1537/2008 Nedostaví-li se k jednání soudu řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 OSŘ, nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného.). V dané věci žalobkyně nebyla přítomna, soud jí proto nemohl poskytnout poučení dle § 118a o. s. ř.; a jelikož důkazní břemeno o uzavření smlouvy a poskytnutí plnění neunesla, nese procesní následek neprokázaných tvrzení (k povinnosti soudu poučit o nutnosti označit důkazy srov. NS 31 Cdo 619/2011 a 32 Odo 807/2006). Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně vyčerpání úvěru žalovaným stejně jako ohledně zkoum