30 C 209/2024-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 26. 8. 2024 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi účastníky byl dne 21. 10. 2020 uzavřen spotřebitelský revolvingový úvěr na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kdy žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 120 000 Kč. Žalovaná jej mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty a zavázala se poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas splácet spolu s úroky a sjednanými poplatky. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to komplexním posouzením její příjmové a výdajové situace, osobních a rodinných poměrů a nahlédnutím do externích úvěrových registrů (zejména NRKI), přičemž výstupem bylo stanovení maximální výše měsíční splátky, která nevede k předlužení spotřebitele. Podle žalobkyně případné pozdější neplnění povinností žalované nebylo způsobeno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu vyčerpala celkem 140 299 Kč, avšak na splátkách uhradila pouze 85 071,56 Kč. Splácení úvěru probíhalo formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, splatných vždy k 20. dni v měsíci. V důsledku opakovaného prodlení se splácením využila žalobkyně smluvního oprávnění a ke dni 20. 5. 2024 úvěr zesplatnila. Vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Jelikož žalovaná ani po zesplatnění dluh neuhradila, evidovala žalobkyně ke dni podání návrhu pohledávku ve výši 122 551,28 Kč. Tato částka se skládala z neuhrazené jistiny ve výši 118 868,68 Kč, dále z poplatků za pojištění 1 282,60 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Současně žalobkyně uplatnila příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 21 790,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 160,04 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z příslušných částek od 27. 8. 2024 do zaplacení. Žalované byla řádně zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaná k věci uvedla, že vstoupila do insolvence, protože měla větší počet splatných závazků a nedokázala je hradit. Přesvědčila se, že insolvenční řízení ji k ničemu není, a proto vzala návrh zpět, uvažuje však, že jej znovu podá. Nyní pečuje o dvě děti, pobírá rodičovský příspěvek. Má zažádáno o tzv. superdávku, která by v jejím případě měla činit 14 000 Kč měsíčně. I v době, kdy si brala tento úvěr byla na mateřské dovolené. Původně měla příjem od zaměstnavatele, ale později už jen rodičovský příspěvek ve výši 10 900 Kč měsíčně. Její náklady na bydlení činily 15 – 17 000 Kč nájemného včetně energií, plateb za internet, poplatků za služby dalších elektronických komunikací. Obstarávání potravin se projevilo úbytkem asi 6 000Kč až 7 000 Kč z jejího měsíčního rozpočtu. Jako další příjmy uvedla žalovaná výživné na jedno dítě ve výši 2 000 Kč, a ještě pobírala přídavek na dítě od zaměstnavatele v SRN ve výši v přepočtu asi 5 000 Kč.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila celkem částku ve výši 85 071,56 Kč.4. Ke zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně započítala jako příjem žalované částku ve výši 10 000 Kč, a jako příjem ostatních členů domácnosti částku ve výši 500 000 Kč. K této částce uvedla žalovaná, že se jedná o nesmysl, poněvadž kdyby takové příjmy měla, nemusela by si brát žádné úvěry ani půjčky. Měsíční výdaje žalobkyně evidovala ve výši 65 000 Kč. Započítané minimum na žalovanou a jedno dítě byly částky ve výši 3 550 Kč a 2 420 Kč.5. Z oznámení o přiznané dávce státní sociální podpory ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč.6. Z výpisu z běžného účtu žalované za září 2020 soud zjistil, že konečný zůstatek na tomto účtu byl 1025,53 Kč. v uvedeném období byly na účet připsány celkové příjmy ve výši 78 230 Kč a realizovány celkové výdaje ve výši 88 444,64 Kč.7. Z výpisu z běžného účtu žalované za září 2020 soud zjistil, vysokou četnost pohybů na účtu (20 kreditních a 85 debetních položek), a to jak formou bezhotovostních plateb, plateb kartou a výběrů z bankomatů, tak i vkladů hotovosti. Mezi příchozími platbami je patrný zejména příjem sociální dávky od Úřadu práce ve výši 10 000 Kč dne 11. 9. 2020, dále opakované vklady hotovosti (např. 23 000 Kč dne 14. 9. 2020 a 20 000 Kč dne 16. 9. 2020) a menší příchozí částky od fyzických osob.8. Z výpisu z běžného účtu žalované za září 2020 soud zjistil, že na straně výdajů se pravidelně objevují platby za běžné životní potřeby (potraviny, pohonné hmoty, drogerie, obuv, stravování), výběry hotovosti z bankomatů, ale rovněž platby směřující na sázkové a herní společnosti (zejména prostřednictvím platebních bran PayU, , právnická osoba, a SAZKA), a dále trvalý příkaz označený jako „splátka penále VZP“ ve výši 1 100 Kč.9. Z výpisu z běžného účtu žalované za srpen 2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek byl 205,31 Kč a konečným zůstatkem 11 240,17 Kč, přičemž v uvedeném období byly na účet připsány celkové příjmy ve výši 142 758 Kč a uskutečněny celkové výdaje ve výši 131 723,14 Kč. Výpis dokládá vysokou frekvenci pohybů na účtu (21 kreditních a 72 debetních položek), zahrnující příchozí bezhotovostní převody a opakované vklady hotovosti (např. 5 000 Kč dne 5. 8. 2020, 25 000 Kč dne 13. 8. 2020, 16 000 Kč dne 14. 8. 2020 a 16 000 Kč dne 28. 8. 2020), jakož i významné jednorázové příjmy od fyzických osob, zejména částku 50 000 Kč připsanou dne 31. 8. 2020.10. Z výpisu z běžného účtu žalované za srpen 2020 soud zjistil, že mezi pravidelnými příjmy je patrná rovněž sociální dávka od Úřadu práce ve výši 10 000 Kč dne 11. 8. 2020. Na straně výdajů výpis zachycuje běžné platby za životní potřeby (potraviny, drogerie, stravování, lékárna), četné výběry hotovosti z bankomatů, inkaso pojistného, trvalé příkazy (včetně opakované splátky penále VZP ve výši 1 100 Kč) a současně i opakované platby směřující na sázkové a herní společnosti prostřednictvím platebních bran (, název, , , název, ).11. Z výpisu z běžného účtu žalované za srpen 2020 soud zjistil, že mezi pravidelnými příjmy je sociální dávka od Úřadu práce ve výši 10 000 Kč ze dne 11. 8. 2020. Na straně výdajů běžné platby za životní potřeby (potraviny, drogerie, stravování, lékárna), četné výběry hotovosti z bankomatů, inkaso, pojistné, trvalé příkazy (včetně opakované splátky penále VZP ve výši 1 100 Kč) a současně i opakované platby směřující na sázkové a herní společnosti prostřednictvím platebních bran (PayU, , právnická osoba, ).12. Z výpisu z běžného účtu žalované za červenec 2020 soud zjistil, že počáteční zůstatek 3,08 Kč a konečný zůstatek 205,31 Kč, přičemž v uvedeném období byly na účet připsány celkové příjmy ve výši 67 991 Kč a realizovány celkové výdaje ve výši 67 788,77 Kč. Výpis dokládá velmi časté pohyby na účtu (25 kreditních a 77 debetních položek), zahrnující opakované vklady hotovosti (např. 4 900 Kč dne 3. 7. 2020, 20 000 Kč dne 14. 7. 2020 a 6 000 Kč dne 20. 7. 2020), příchozí platby od fyzických osob a rovněž příjem sociálních dávek od Úřadu práce Ústí nad Labem ve výši 14 571 Kč dne 9. 7. 2020.13. Z výpisu z běžného účtu žalované za červenec 2020 soud zjistil, že na straně výdajů jsou patrné platby za běžné životní potřeby (potraviny, drogerie, stravování), četné výběry hotovosti z bankomatů, inkaso, pojistné, trvalé příkazy (včetně splátky penále VZP ve výši 1 100 Kč) a současně opakované platby na sázkové a herní společnosti, a to jak prostřednictvím platební brány PayU, tak přímo ve prospěch společnosti , právnická osoba, a , právnická osoba, .14. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 10. 2020 soud zjistil, že žalované byl poskytován bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 15 089 Kč, s roční úrokovou sazbou 26,28 %, s výší měsíční splátky 4 % z dlužné částky. Celková částka splatná spotřebitelem činila 17 237 Kč součástí úvěrové smlouvy bylo pojištění schopnosti splácet měsíční úhrada za pojištění měla činit 5,9 % minimální splátky úvěru bez úhrady za pojištění.15. Z úvěrové zprávy z registru NRKI soud zjistil, že žalovaná měla v minulosti více úvěrových závazků různého typu, a to jak splátkové osobní úvěry, tak kontokorentní úvěr, přičemž v rozhodné době před uzavřením posuzované úvěrové smlouvy již neměla žádný aktivní splátkový ani nesplátkový úvěr se zůstatkem jistiny.16. Z úvěrové zprávy z registru NRKI soud zjistil, že žalovaná byla v letech 2016–2020 opakovaně žadatelem o osobní úvěry, přičemž několik z nich bylo řádně a předčasně splaceno (např. osobní úvěry z let 2019 a 2020 v částkách 8 000 Kč, 10 000 Kč a 15 000 Kč), u nichž registr nevykazuje žádné prodlení ani negativní signalizaci.17. Z úvěrové zprávy z registru NRKI soud zjistil, že současně registr eviduje i starší osobní úvěr z roku 2016, u něhož v průběhu roku 2017 a 2018 docházelo k výraznému a dlouhodobému prodlení se splácením, kdy žalovaná dosahovala až 9 splátek po