30 C 21/2026-22 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 1. 12. 2025 domáhala zaplacení částky 102 467,78 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného revolvingového úvěru, který uzavřela se žalovanou dne 12. 5. 2023 pod č. , hodnota, . Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr do výše sjednaného rámce 100 000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu vyčerpala celkem 108 819 Kč, avšak uhradila pouze 49 366 Kč, a vznikl tak dluh na jistině ve výši 99 999,34 Kč doplněný o poplatky za pojištění, náklady na vymáhání a smluvní pokuty. Žalobkyně obsáhle popsala postup při posuzování úvěruschopnosti žalované, který podle jejích tvrzení zahrnoval prověrku v několika registrech a databázích, výpočet tzv. MLS (částky zbývající klientovi po odečtení mandatorních výdajů), určení kreditního skóre a využití statistických modelů umožňujících ověřovat údaje o příjmech a výdajích spotřebitele, včetně predikce dlouhodobé schopnosti splácet. Žalobkyně dále poukázala na to, že posouzení úvěruschopnosti odpovídalo její odbornosti, bylo provedeno dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění po 1. 1. 2024, a je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu i evropských soudů reflektujících princip přiměřenosti při posuzování bonity. Žalovaná se dostala do opakovaného prodlení se splácením pravidelných splátek a žalobkyně úvěr v souladu s úvěrovými podmínkami zesplatnila ke dni 13. 8. 2025. Žalovanou o zesplatnění informovala doporučeným dopisem. Po zesplatnění žalovaná neuhradila žádnou splátku, a proto žalobkyně uplatnila kromě jistiny také poplatky za pojištění ve výši 568,44 Kč, náklady na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 013,37 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 638,81 Kč, jakož i sjednané obchodní úroky a zákonné úroky z prodlení z příslušných částek od uvedených dnů do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl za to, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 12. 5. 2023 smlouvu nazvanou Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr číslo , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 100 000 Kč s roční úrokovou sazbou 18,90 % a celková částka splatná spotřebitelem při vyčerpání tohoto úvěrového rámce měla činit 110 238 Kč a výše minimální splátky by v daném případě měla činit 2 129 Kč.4. Ze smlouvy nazvané Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr číslo , hodnota, ze dne 12. 5. 2023 soud zjistil, že termín splatnosti měsíční splátky byl k 20. dni v měsíci a měsíční úhrada za pojištění ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním činily 300 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokuta 500 Kč. V případě, že by výše dlužné splátky byla nižší než 500 Kč mohla žalobkyně žalované účtovat smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné splátky. Žalobkyně a žalovaná se ve smlouvě rovněž dohodly, že při podpisu smlouvy o úvěru nebude žalované vydána karta.5. Na základě výpisů čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná vyčerpala celkem 108 819 Kč a zaplatila 49 366 Kč.6. Z karty klienta soud zjistil, že při uzavírání kontraktu poskytla žalovaná ke své osobě následující údaje: uvedla, že je zaměstnána s příjmem 27 000 Kč, přičemž příjem ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč měsíční výdaje domácnosti činí 24 000 Kč.7. Z úvěrové zprávy v rámci registru NRKI soud zjistil, že žalované byl poskytnut osobní úvěr ve výši 388 000 Kč, který měla zaplatit v 99 měsíčních splátkách po 5 662 Kč. Dále jí byl poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč.8. Dopisem ze dne 13. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyni vyzvala žalované ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy číslo , hodnota, , a to ve výši 109 629,77 Kč obratem nejpozději však do 14 dnů od sepsání této výzvy. Poštovním podacím archem ze dne 14. 8. 2025 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta.9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 5. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení aktuální dlužné částky ve výši 111 026 Kč, a to ve lhůtě nejpozději do 11. 9. 2025. Poštovním podacím archem ze dne 4. 9. 2025 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta.10. Z výpočtu tzv. maximálního limitu splátky (MLS) soud zjistil, že žalobkyně vycházela z příjmu klienta ve výši 27 000 Kč z životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 7 520 Kč ze splátek jiným společnostem uvedeným v NRKI ve výši 99 Kč, z výše splátky schváleného úvěru ve výši 2 129 Kč. zbývající částka jako disponibilní prostředky vyšla žalobkyni částka ve výši 17 252 Kč.11. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru ze shora uvedených podmínek. Žalovaná vyčerpala částku ve výši 108 819 Kč zaplatila 49 366 Kč. Žalobkyně nezohlednila z úvěrové zprávy z registru NRKI, že žalovaná již hradí měsíční splátku za jiný poskytnutý úvěr ve výši 5 662 Kč měsíčně a tato částka významně zatíží její měsíční rozpočet po dobu nejméně dalších 80 měsíců. Žádné údaje sdělené žalovanou v rámci úvěruschopnosti neověřovala a pokud se jednalo o pravidelné měsíční výdaje, například na bydlení, na stravování, na dopravu do zaměstnání apod. vycházela z částky, kterou neověřila z běžného účtu žalované za dobu třech měsíců předcházejících poskytnutí úvěru.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.13. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 12. 5. 2023 tedy za účinnosti z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1. 12. 2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže