30 C 365/2025-31 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 17. 11. 2025 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 20. 4. 2023 uzavřela se žalovanou Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl žalované řádně vyplacen, což dokládá předložené potvrzení o vyplacení úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny, přičemž souhlas žalované se sjednaným postupem plyne z autorizačních doložek a provedení verifikační platby.2. Žalovaná se zavázala hradit úvěr formou měsíčních splátek ve výši 1 298 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Ve smlouvě bylo sjednáno právo věřitele zesplatnit úvěr v případě zahájení insolvenčního řízení vůči spotřebiteli. Jelikož bylo vůči žalované zahájeno insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL , spisová značka, , žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné jistiny. Žalobkyně uplatnila pohledávku představující zesplatněnou jistinu úvěru ve výši 25 081,05 Kč, dále zákonný úrok z prodlení od 18. 3. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Splatnost pohledávky nastala dne 17. 3. 2025. Protože se jednalo o spotřebitelský úvěr, žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronicky s využitím autorizačních prvků a že žalovaná jednala v souladu s procesem schvalování úvěru (zejména verifikační platbou), přičemž z předsmluvních informací a dokumentace je patrné splnění povinností při uzavírání úvěru.3. Žalovaná k věci uváděla, že uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru č. , hodnota, , ale v minulém období se dostala do těžké životní situace a pouze s obtížemi zvládala hradit potřeby k běžnému životu. Nezvládala splácet zálohy na energie, nájemné a jiné základní potřeby, a proto si myslela, že tuto skutečnost vyřeší spotřebitelským úvěrem. Dostala se však ještě do větších problémů. O pomoc se obrátila na dluhovou poradnu, kde se snažili ji v její situaci podat pomocnou ruku a poučit ji o následcích, které by případné neplacení závazku přineslo. Nárok vyplývající z úvěrové smlouvy žalovaná neuznala, neboť se dle jejího názoru nejednalo o nárok vyplývající z úvěrové smlouvy ale nárok na vypořádání vyplývající z vrácení bezdůvodného obohacení.4. Žalovaná uvedla, že má za to, že úvěrová smlouva číslo , hodnota, je absolutně neplatná. V době, kdy tuto smlouvu sjednávala měla se žalobkyní uzavřeny již jiné dva úvěry. Nebyla schopna správně odhadnout své platební schopnosti při uzavírání další smlouvy se žalobkyní a nedokázala správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Měla za to, že žalobkyně ve fázi schvalování úvěru nedostatečně prověřila její úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně její příjmy a výdaje nezkoumala výši příjmů a výdajů neověřila nezkoumala výdaje žalované na bydlení splátky dalších úvěrů a ostatní běžné výdaje na jídlo a léky a nevyžádala si od žalované ani výpisy z běžného účtu, ze kterých by ověřila, zda její měsíční hospodaření končí v kladném zůstatku. Vzhledem k velkému množství úvěrů, které si v minulosti nabrala přijde žalované krajně nevěrohodné, že by v registrech dlužníků vykazovala výsledek bezdlužnosti. Žalovaná uvedla, že do dne soudního jednání uhradila na vypořádání výše uvedeného úvěru jen částku ve výši 9 490 Kč.5. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných a z výpovědi žalované, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, (po internetu ) smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 20.4.2023 na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala jej v 72 měsíčních splátkách do dne 15.4.2029 se zápůjční úrokovou sazbou 23,81% p.a. Celková dlužná částka, která měla být zaplacena žalobkyni měla činit 56 592 Kč.6. Z potvrzení o platbě ze dne 20. 4. 2023 soud zjistil, že dne 20. 4. 2023 odeslala žalovaná ze svého účtu č. , č. účtu, částku ve výši 1 Kč na účet č. , č. účtu, .7. Z detailu pohybu uvnitř banky soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, bylo na účet č. , č. účtu, dne 21. 4. 2023 odesláno 24 000 Kč.8. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni 21 splátek.9. Z potvrzení o platbě z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 14. 6. 2024 odeslala žalovaná žalobkyni 1 500 Kč namísto 1 298 Kč.10. Z potvrzení o platbě z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 14. 7. 2024 odeslala žalovaná žalobkyni odeslala žalovaná žalobkyni 1 500 Kč namísto 1 298 Kč.11. Z výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, pod č. , č. účtu, soud zjistil, že příjmy v lednu 2023 činily 71 842Kč a výdaje 71 186,50Kč, saldo pak bylo 655,50Kč.12. Z výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, pod č. , č. účtu, soud zjistil, že příjmy v únoru 2023 činily 43 997 Kč a výdaje 43 792,98 Kč, saldo pak bylo 204,02 Kč.13. Z výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, pod č. , č. účtu, soud zjistil, že příjmy v březnu 2023 činily 42 758, 93 Kč a výdaje 43 497,47 Kč, saldo -738,54 Kč.14. Z výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, pod č. , č. účtu, soud zjistil, že kumulovaný zůstatek z poskytnutých dat na výpisu v období ledna až března 2023 byl v lednu 2023 655,50Kč, v únoru 859,52 Kč a v březnu 120,98Kč.15. Z výpovědi žalované soud zjistil, že na v době poskytnutí uvedeného úvěru pracovala na , právnická osoba, na pozici učitelky 1. stupně s výdělkem cca 34 000 – 35 000 Kč měsíčně. Nájemné v té době platila ve výši cca 5 000 Kč měsíčně, náklady na energie cca 3 000 Kč měsíčně, náklady na léky cca 1 000 Kč měsíčně, splátky úvěrů celkem cca 5 000 Kč měsíčně (úvěry byly asi 4 nebo 5 – jeden z nich byl např. HomeCredit), 3 500 Kč za služby elektronických komunikací v rámci tří mobilních telefonních čísel, pojistky na domácnost 1 000 Kč měsíčně, poplatky za odpad cca 120 Kč měsíčně, náklady na dojíždění dcery na VŠ studia do Plzně cca 5 000 – 6 000 Kč měsíčně, protože dojíždí denně, neboť nemá ubytování na koleji. Žalovaná uvedla, že v současné době je zaměstnána na , právnická osoba, (okres Most), do zaměstnání dojíždí (4 000 – 5 000 Kč měsíčně), , adresa, je horskou obcí v okrese Most, na , právnická osoba, skončila v roce 2024 v červenci, od 1. 8. 2024 působí na , právnická osoba, s měsíčním výdělkem cca 35 000 – 36 000 Kč. Přestala platit splátky, protože se dostala do špatné finanční situace, snaží se podporovat dceru ve studiu, ale z jednoho platu je to obtížné, proto si často musí k platu půjčovat, aby zvládla všechny výdaje.16. Na základě provedeného dokazování z listin předložených žalobkyní, z výslechu žalované a z výpisu z běžného účtu žalované za období od ledna 2023 do března 2023 měl soud za prokázáno, že žalobkyně odeslala na běžný účet žalované částku ve výši 24 000 Kč, když předtím ověřila, že účet patří žalované tzv. verifikační platbou. Zároveň měl soud za prokázáno, že žalovaný zaplatila na úhradu poskytnutého úvěru celkem 21 v měsíčních splátek, a to 19 ve výši 1 298 Kč a dvě splátky ve výši 1500 Kč, celkem tak zaplatila 27 662 Kč. Výslechem žalované bylo zjištěno, že její pravidelné výdaje činí nejméně 24 620 Kč z příjmu ve výši 35 000 Kč nicméně tento odhad nekoresponduje se zjištěnými údaji v rámci běžného měsíčního salda na běžném účtu žalované v období ledna 2023 až března 2023 v těchto obdobích byly zjištěny zůstatky které nedosahovaly ani výše pravidelné měsíční splátky. Samotná skutečnost, že žalovaná těchto 21 splátek zaplatila nemůže zpětně prokazovat, že byla při uzavření smlouvy úvěruschopná, neboť faktická schopnost splácet několik splátek ex post není totožná s odborným a zákonným posouzením úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru.17. Pokud by dodatečná platební historie měla doložit správnost posouzení úvěruschopnosti, vedlo by to k popření smyslu zákonné úpravy a činilo by povinnost poskytovatelů prázdnou a nezávaznou. K závěru o splnění této povinnosti nelze dojít jinak než na základě prokázání, že byly před poskytnutím úvěru shromážděny a odborně vyhodnoceny relevantní informace o příjmech, výdajích a celkové finanční situaci spotřebitele. Úvaha poskytovatele, že pozdější platební selhání je zapříčiněno nenadálými okolnostmi, nezbavuje poskytovatele odpovědnosti za to, že měl již před uzavřením smlouvy počítat s běžnými riziky, která jsou součástí života spotřebitele. Není přípustné přenášet následky nedostatečného posouzení úvěruschopnosti na spotřebitele, který nemá odborné znalosti ani přístup k údajům potřebným k predikci schopnosti splácet, a proto zákon tuto povinnost ukládá profesionálním poskytovatelům úvěrů. Neprokáže-li poskytovatel, že úvěruschopnost posoudil řádně a v souladu se zákonem, nelze pozdější platební historií jeho postup zpětně legitimovat. Povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele je zákonem koncipována jako povinnost předběžná, preventivní a nezastupite