30 C 62/2026-14 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 4. 2. 2026 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřela se žalovaným dne 22. 5. 2024 prostřednictvím své internetové platformy na stránkách www., název, .cz smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal hradit sjednaný smluvní úrok ve výši 40 % p. m., přičemž úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s měsíční úhradou úroku a s možností kdykoli splatit jistinu. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyně úvěr ke dni 24. 9. 2024 zesplatnila a tvrdila, že žalovaný se od 25. 9. 2024 nachází v prodlení s úhradou celé dlužné částky. Uplatněná pohledávka činila 21 000 Kč, z toho 15 000 Kč na jistině a 6 000 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku za první měsíc čerpání, dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 5 835 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně současně uvedla, že před uzavřením smlouvy žalovaného identifikovala, ověřila jeho bankovní účet, vyžádala si výpisy z účtu či výplatní podklady a provedla lustraci v registrech ISIR, CEE, CRKI a BRKI, na jejichž základě neshledala pochybnosti o jeho platební schopnosti a úvěr mu schválila. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, žalobkyně uplatnila nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající poskytnuté jistině, kterou měl žalovaný na svůj účet obdržet.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně převedla na účet , č. účtu, dne 22.5.2024 částku ve výši 15 000 Kč.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 30 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Úvěr měl být splácen každý měsíc, a to nejpozději k 21. dni v měsíci. V případě prodlení s plněním byl úvěrovaný povinen zaplatit žalobkyni také účelně vynaložené náklady, zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž byl úvěrovaný v prodlení. Výše účelně vynaložených nákladů byla blíže upravena v Sazebníku.5. Výpisem z účtu žalovaného za období dubna 2024, číslo účtu: , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný neměl pravidelný, stabilní příjem ze závislé činnosti ani podnikání. Na účet byly v průběhu měsíce připsány převážně jednorázové a nahodilé příjmy, a to zejména hotovostní vklady ve vysokých částkách (např. 50 000 Kč dne 14. 4. 2024 a 10 000 Kč dne 30. 4. 2024), převody od fyzických osob (např. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ), a příchozí platby z jiných nebankovních úvěrových společností, např. , právnická osoba, , úvěr dle smlouvy (6 000 Kč), , právnická osoba, , název, půjčka (12 500 Kč), Multitude Bank Plc. (35 000 Kč).6. Výpisem z účtu žalovaného za období dubna 2024, číslo účtu: , č. účtu, soud zjistil, že celkové odchozí platby dosáhly částky 165 323,90 Kč, tedy téměř celé výše příjmů. Z výpisu je patrné, že značná část prostředků byla okamžitě po připsání dále odčerpána, žalovaný realizoval opakované vysoké výběry hotovosti a platby kartou v částkách 4 000 Kč, 5 000 Kč, 8 000 Kč a 10 000 Kč. Současně hradil splátky či převody s uvedeným rodným číslem, což nasvědčuje současnému splácení jiných úvěrových závazků.7. Výpisem z účtu žalovaného za období dubna 2024, číslo účtu: , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný opakovaně a ve velmi krátkých časových intervalech realizoval vysoké platby kartou a výběry hotovosti, často bez zřejmého účelu, a to zejména opakované platby kartou v řádu tisíců až desítek tisíc korun během jednoho či dvou dnů (např. dne 16.–20. 4. 2024), kumuloval více vysokých transakcí bez vazby na běžné životní potřeby a současné čerpal více nebankovních úvěrů v témže měsíci.8. Dopisem ze dne 21. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21. 9. 2024 a vyzvala žalovaného ke splacení dlužné částky ve výši 44 173 Kč nejpozději do tří dnů od doručení tohoto dopisu.9. Dopisem ze dne 19. 10. 2025 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 51 864,78 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet zaslala 15 000 Kč. Ke zkoumání jeho úvěruschopnosti využila jen jeho běžný účet. Žádné údaje čerpané z registrů nebyly předmětem listin určených k dokazování. Výpisem z účtu za duben 2024 měl soud za prokázáno, že celkový objem příchozích prostředků činil 172 515 Kč, avšak tyto příjmy nelze považovat za běžný disponibilní příjem, neboť jsou tvořeny dalšími půjčkami, hotovostními vklady nejasného původu a jednorázovými převody, nikoli pravidelným výdělkem. Zůstatek na účtu tak po většinu období neodrážel finanční rezervu, nýbrž pouze průtok cizích nebo vypůjčených prostředků, přičemž konečný zůstatek 9 590,03 Kč je výsledkem posledního hotovostního vkladu na konci měsíce. Takový vzorec jednání je typickým znakem rizikového hospodaření, které je srovnatelné s chováním osob ve finanční tísni nebo osob, které prostředky používají nekontrolovaně a bez ohledu na budoucí splatnost závazků. I když výpis explicitně neoznačuje platby přímo jako hazardní hry, rozsah, frekvence a koncentrace vysokých hotovostních operací a čerpání dalších půjček představují závažný varovný signál z hlediska úvěruschopnosti.11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 21. 9. 2024 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou sml