9 C 131/2025-25 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 31.7.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 26 900 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 22.10.2024 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku (www., název, .cz). Na základě smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které měl splatit nejpozději do 25.12.2024. Žalovaný finanční prostředky ve výše uvedené výši načerpal, avšak ve lhůtě splatnosti již nevrátil. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 20.5.2025. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na výzvu soudu, jakým způsobem, zkoumala žalobkyně (předchůdkyně žalobkyně) úvěruschopnost žalovaného žalobkyně uvedla, že žalobkyně nedisponuje dokumentací ohledně lustrace žalovaného v příslušných databázích ani potvrzeními o příjmech a výdajích žalovaného.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 22.10.20244 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, , disponuje osobními údaji žalovaného, které vyplnila v kolonce klient. Dále z obsahu vyplývá, že žalovanému bude poskytnut úvěr celkem ve výši 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Splatnost úvěru byla sjednána k 25.12.2024. Smlouva není opatřena podpisem žalovaného.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 12.12.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila mimo jiné pohledávku za žalovaným na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.5.2025 adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalovanému bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba, za žalovaným č. smlouvy , hodnota, , ve výši 43 649,11 Kč na žalobkyni a byl vyzván k uhrazení této částky.9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalované dne 25.12.2024 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovaného vyzval, aby pohledávku v celkové výši 37 990 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 6 900 Kč, smluvní pokuty 990 Kč a poplatků za upomínku ve výši 100 Kč ihned uhradil.10. Z výpisu z účtu , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 22.10.2024 byla na účet č. , č. účtu, poukázána částka 20 000 Kč s poznámkou dodatečná půjčka Zaplo.cz.11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 22.10.2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč splatných do 25.12.2024. Žalovaný úvěr načerpal bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky do 25.12.2024. Žalovaný však na úvěr neuhradila ničeho. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20.5.2025. Zástupce žalobkyně žalovaného upomínal k uhrazení dluhu upomínkou ze dne 20.5.2025, odeslanou téhož dne. Žalovaný však ničeho neuhradil.12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.18. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.19. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši celkem 20 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.21. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobkyně odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy toto ani netvrdila a nadto ani nedoložila. Poskytovatel spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobkyně i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 a navazující usnesení Ústavního soudu sp. z