9 C 46/2026-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou, ve znění jejího doplnění ze dne 20.1.2026 a 13.4.2026, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 23 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 4.3.2025, (dále jen, Smlouva“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 500 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, vycházela z příjmu žalované ve výši 27 000 Kč, nákladů na bydlení ve výši 4 953 a závazků žalované ve výši 3 000 Kč a dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve splátkách po 4 500 Kč měsíčně je dostatečná. Žalovaná nehradila řádně sjednané splátky, když nezaplatila splátku splatnou dne 15.9.2025, a to ani přes 1.upomínku a 2.upomínku, proto došlo k zesplatnění úvěru dne 21.12.2025. Žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky za 1. a2. upomínku ve výši 1 000 Kč dle čl. V.odst.5.4.Smlouvy. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora do 4.1.2026, proto žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 5.1.2026.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne 4.3.2025, žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 22 500 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s úrokem ve výši 20 % měsíčně uhradit měsíčními splátkami po 4 500 Kč. Dle čl. V.odst.5.4.Smlouvy byl žalovaný povinen platit částku 500 Kč za 1. a 2. upomínku. Ve Smlouvě bylo sjednáno v čl.V. 5.5 , že pokud nedojde ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru.Z upomínky č.1 ze dne 20.9.2025 soud zjistil, že žalovaná byla upomenuta o neuhrazení splátky se splatností dne 15.9.2025 a poplatku za upomínku ve výši 500 Kč.Z upomínky č.2 ze dne 5.10.2025 soud zjistil, že žalovaná byla upomenuta o neuhrazení částky ve výši 5 500 Kč.Z předžalobní výzvy a zesplatnění úvěru ze dne 21.12.2025 a podacího lístku České pošty ze dne 21.12.2025 soud zjistil, že žalovaná byla upomenuta o neuhrazení částky 42 818,39 Kč do 4.1.2026.4. Soud má na základě shora uvedených zjištění za prokázaný tento skutkový stav:Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 4.3.2025 uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 22 500 Kč, žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 20 % měsíčně uhradit měsíčními splátkami po 4 500 Kč. Dle čl. V.odst.5.4. Smlouvy byla žalovaná povinna platit částku 500 Kč za 1. a 2. upomínku. Ve Smlouvě bylo sjednáno v čl.V. 5.5 , že pokud nedojde ze strany žalované ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, byl zjištěn průměrný měsíční čistý výdělek žalované ve výši 27 000 Kč, náklady na bydlení ve výši 4 953 a závazky žalované ve výši 3 000 Kč a dospěla k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve splátkách po 4 500 Kč měsíčně je dostatečná. Žalovaná nezaplatila splátku splatnou 15.9.2025 a to ani přes 2 upomínky žalobkyně, proto byl úvěr zesplatněn předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 21.12.2025 a žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu na jistině úvěru ve výši 42 818,39 Kč do 4.1.2026.5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru dle 2395 o.z., na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 22 500 Kč. Žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně v souladu s § 86 odst.1 ZSU řádně posoudila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit, když zjistila a ověřila příjem a výdaje žalované výpisem z účtu žalované. Žalovaná nehradila řádně sjednané splátky, když nezaplatila splátku splatnou dne 15.9.2025, a to ani přes 1.upomínku a 2.upomínku, proto došlo k zesplatnění úvěru ve výši 22 500 Kč dne 21.12.2025, dnem 22.12.2025 se tak žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970, a vznikla jí tak povinnost zaplatit i úroky z prodlení v zákonné výši, tj. dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. V souladu s čl. V.odst.5.4.Smlouvy je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni i náklady spojené s uplatněním pohledávky za 1. a 2. upomínku v celkové výši 1 000 Kč. Nárok žalobkyně je po právu, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch a splnila podmínku dle § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 440 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 940 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále jen ,,vyhláška“), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech ( např. řízení vedená pod sp. zn.9C 47/2026, 24C 93/2026, ) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující hodnotu 50 000 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) vyhlášky. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.