11 C 308/2021-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 758,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 8. 2015 uzavřela žalobkyně s žalovanou prostřednictvím svého zmocněnce, [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba], dohodu o uznání dluhu, kterou žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše. Žalovaná se zároveň zavázala svůj dluh celkem ve výši 5 758,92 Kč uhradit v 17 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním splátek, a to splátkou [číslo]. Žalobkyně se proto rozhodla využít svého smluvního oprávnění a odeslala žalované dne 16. 11. 2020 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaná byla v dopise vyzvána k úhradě zesplatněné pohledávky. Žalobkyně tedy požaduje po žalované uhrazení částky 5 758,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 75 758,92 Kč od 28. 12. 2016 do zaplacení. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze splátkové dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 7. 8. 2015 vyplývá, že žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše 5 758,92 Kč. Žalobkyně souhlasila s tím, že dlužná částka bude žalovanou hrazena v 17 splátkách. Dále se smluvní strany dohodly, že jestliže se dostane žalovaná do prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má žalobkyně právo učinit svým oznámením celý dluh žalované okamžitě splatným. Dopisem ze dne 16. 11. 2020 informovala žalobkyně žalovanou o zesplatnění celého dluhu ve výši 5 758,92 Kč, a to z důvodu prodlení se splátkou splatnou dne 27. 12. 2016. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2020 upomenula žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky a ke splnění jí určila dodatečnou lhůtu s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>Podle § 133 o. s. ř. dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení [číslo] Sb.</i> Na základě shora uvedeného skutkového závěru s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná platně uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše podle § 2053 občanského zákoníku. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Žalovaná tím, že nezaplatila žalobkyni splátky dle splátkové dohody v dohodnutou dobu, se dostala do prodlení. Žalobkyně tedy v souladu s ustanoveními splátkové dohody zesplatnila celou pohledávku vůči žalované a poskytla jí dodatečnou lhůtu k úhradě. Jelikož žalovaná ani v dodatečné lhůtě svůj dluh neuhradila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky ve výši 5 758,92 Kč vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 390 Kč sestávající z částky 200 Kč za dva úkony právní služby (100 Kč za jeden úkon právní služby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.