11 C 424/2021-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 4 467,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela s žalovaným přes webové stránky [webová adresa] dne 28. 11. 2017 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, jenž měl být splacen ke dni 20. 1. 2018, přičemž mu tyto finanční prostředky byly zaslány na bankovní účet. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 623,20 Kč a případného poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 844 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 4 467,20 Kč, přičemž na tuto částku nezaplatil ničeho. Předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 1. 2021 na žalobkyni. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), přičemž žalobkyně s uvedeným vyjádřila souhlas již v samotném žalobním nároku. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba i výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 4 467,20 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o úvěru ze dne 28. 11. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, kdy předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, přičemž o uvedené skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky. Shora uvedená částka sestává z jistiny v podobě poskytnutého úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 623,20 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti dle citované smlouvy. V daném případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za užití ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouva o úvěru, na jejímž základě byl původní věřitelkou poskytnut žalovanému úvěr. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni dle § 1879 o. z. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu (tj. ke dni 20. 1. 2018), se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a žalobkyni tak vedle práva na zaplacení požadované částky vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 467,20 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.