121 C 4/2021-34 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 27 467 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 19. 9. 2020 smlouvu o realizaci v mediích žalobkyně, kdy se žalobkyně zavázala zveřejnit v časopise [anonymizována dvě slova] inzerci za celkovou cenu 24 200 Kč včetně DPH, kterou však žalovaná nezaplatila. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že kromě inzerce uvedené žalobkyní byl předmětem objednávky i PR článek na webu [webová adresa], kampaň na webu [webová adresa] a prezentace na facebookovém profilu [anonymizována dvě slova]. Inzerce v časopisu [anonymizována dvě slova] proběhla, byl publikován i PR článek na webu [webová adresa], avšak nedošlo již ke zveřejnění PR článku na webu [webová adresa], týdenní reklamní kampaně na webu [webová adresa] a prezentace na facebookovém profilu [anonymizována dvě slova]. Jelikož bylo žalované fakturováno za všechny objednané aktivity, žalovaná reklamovala plnění a žádala faktickou slevu. 3. Na tvrzení žalované reagovala žalobkyně s tím, že žalovaná nedodala k reklamní kampani žádné podklady, proto na webu [webová adresa] publikovala článek s využitím stejných podkladů jako na webu [webová adresa] a současně nedošlo ze strany žalobkyně k realizaci zbytku kampaně. 4. Před jednáním konaným dne 8. 9. 2021 byla soudu doručena omluva z jednání zaslaná e-mailem podepsaným pouze prostým elektronickým podpisem [jméno] [příjmení], který se označil jako ředitel společnosti. Zaručený elektronický podpis nebyl připojen. V tomto e-mailu bylo sděleno, že s ohledem na technickou závadu na vozidle nebude schopen stihnout nařízené jednání, neboť cestuje z [územní celek], kde má přechodné bydliště. Současně bylo požádáno o stanovení náhradního termínu. Z obchodního rejstříku bylo soudem zjištěno, že [jméno] [příjmení] není jednatelem žalované, soudu nebylo doloženo ani žádné pověření ani plná moc, ze které by vyplývalo oprávnění [jméno] [příjmení] jednat za žalovanou před soudem. Závada na vozidle nebyla navíc nikterak doložena, ani nebylo vysvětleno, proč se namísto [jméno] [příjmení] nedostaví k ústnímu jednání jednatel společnosti, který je oprávněn za společnost jednat před soudem a který má dle obchodního rejstříku bydliště v Děčíně a mohl tedy začátek jednání stihnout, případně proč se jednání nemůže zúčastnit pověřený zaměstnanec, když dle obchodního rejstříku má žalovaná sídlo v Děčíně. Z uvedeného důvodu posoudil soud zaslanou omluvu jako nedůvodnou a v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 5. Mezi účastníky není sporu o tom, že se dohodli na tom, že žalobkyně zveřejní v jí vydávaném časopise [anonymizována dvě slova] inzerci, a že tato inzerce byla v časopise dle dohody zveřejněna. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že součástí dohody bylo i plnění žalobkyně, spočívající v publikaci PR článku na webu [webová adresa], týdenní reklamní kampaň [webová adresa] a prezentace na facebookovém profilu [anonymizována dvě slova]. Dále není mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně neplnila týdenní reklamní kampaň [webová adresa] a prezentace na facebookovém profilu [anonymizována dvě slova]. Mezi účastníky je dán spor o tom, zda žalobkyně plnila PR článek na webu [webová adresa] a o důvod neplnění žalobkyně. 6. Z objednávky ze dne 19. 9. 2021 soud zjistil, že se účastníci dohodli na ceně za inzerci v časopise [anonymizována dvě slova] po slevě ve výši 20 000 Kč bez DPH, kdy inzerce měla vyjít dne 7. 10. 2020 a na ceně za inzerci v časopise [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] po slevě ve výši 12 000 Kč bez DPH, která měla vyjít dne 2. 11. 2021 Cena za ostatní položky, mj. PR článku na webu [webová adresa], který měl vyjít dne 30. 1. 2020 a týdenní reklamní kampaně na webu [webová adresa] od 30. 11. 2020 byla stanovena po slevě ve výši 0 Kč, žalobkyně se tedy zavázala uvedenou reklamní kampaň provést zdarma. Podklady k inzerci se zavázala dodat žalovaná. 7. Ze všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že žalobkyně byla oprávněna odmítnout uveřejnění další inzerce v případě prodlení žalované s platbou. V případě prodlení byla žalobkyně oprávněna případně zrušit i poskytnuté slevy. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení. 8. Z printscreenu webu [webová adresa] soud zjistil, že na webu byl publikován článek s titulkem„ [anonymizováno 10 slov]“ propagující značku [anonymizována dvě slova]. Článek se stejným titulkem vyšel i na webu [webová adresa], jak soud zjistil z printscreenu tohoto webu. Odkaz na články byl zveřejněn na facebookových profilech [anonymizována dvě slova] a [webová adresa], jak soud zjistil z printscreenu webu [webová adresa]. 9. Z faktury č. [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 10. 2020 vyfakturovala žalované částku 20 000 Kč a DPH ve výši 4 200 Kč za inzerci v časopise [anonymizována dvě slova] č. 11/2020 se splatností dne 21. 10. 2020 10. Z upomínek soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dne 23. 12. 2020, dne 6. 1. 2021 a dne 27. 1. 2021. 11. Žalobkyně v řízení netvrdila a ani neprokázala, že by shora uvedenou částku žalobkyni uhradila. Žalovaná dále netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dodala potřebné podklady k realizaci dohodnuté inzerce. Poučení k dotvrzení rozhodných skutečností a označení důkazů na podporu svých tvrzení dle § 118a o.s.ř. nemohlo být žalované dáno, neboť jde o poučení, které soud poskytuje účastníkům při jednání. Tím, že se žalovaná jednání nedostavila, se zbavila možnosti být v tomto smyslu poučena. 12. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 13. Žalobkyně a žalovaná se dne 19. 9. 2021 dohodli na tom, že žalobkyně zveřejní inzerci žalované v jí vydávaném časopise [anonymizována dvě slova] za cenu 20 000 Kč bez DPH, dále v časopise [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] za cenu 12 000 Kč bez DPH a dále na tom, že žalobkyně bude publikovat PR článek na webu [webová adresa], týdenní reklamní kampaň na webu [webová adresa] a prezentovat značku žalované na facebookovém profilu [anonymizována dvě slova], a to v rámci poskytnuté slevy zdarma. Žalobkyně následně publikovala inzerci v časopise [anonymizována dvě slova] za cenu 20 000 Kč bez DPH, publikovala PR článek na webu [webová adresa] a [webová adresa], kdy články prolinkovala i na facebookový profil [anonymizována dvě slova] a [webová adresa], kdy na článek na webu [webová adresa] použila totožné podklady jako k článku na webu [webová adresa], neboť žalovaná nedodala jiné podklady. Týdenní reklamní kampaň na webu [webová adresa] a kampaň na facebooku neproběhla, neboť ani k této žalovaná nedodala podklady. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně. Žalobkyně za provedenou inzerci v časopise [anonymizována dvě slova] požadovala úhradu 20 000 Kč a DPH ve výši 4 200 Kč, kterou ale žalovaná nezaplatila. 14. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kdy účastníci uzavřeli inominátní smlouvu, jejímž předmětem bylo úplatné zveřejnění inzerce v periodicích a online médiích žalobkyně. Povinností žalobkyně tedy bylo zveřejnit v dohodnutém rozsahu inzerci a povinností žalované bylo zaplatit sjednanou cenu. Jelikož žalobkyně zveřejnila inzerci v časopise [anonymizována dvě slova] má právo na zaplacení sjednané částky 20 000 Kč a DPH ve výši 4 200 Kč, neboť tato částka byla sjednána za zveřejnění právě této inzerce. Žalobkyně pak zveřejnila i část inzerce, kterou se zavázala zveřejnit zdarma, zbylou část inzerce pak žalobkyně nezveřejnila, neboť k ní nedostala podklady od žalované. Nadto nebyla žalobkyně povinna zveřejnit další inzerci, i kdyby jí žalovaná podklady dodala, a to s ohledem na ujednání, podle kterého mohla žalobkyně odmítnout další inzerci v případě prodlení s úhradou žalované, když další inzerce měla vyjít až po splatnosti žalované pohledávky. Žalobkyně se domáhala zaplacení výlučně částky za inzerci, kterou skutečně zveřejnila, proto má právo na zaplacení částky 24 200 Kč a tuto částku soud žalobkyni přiznal. 15. Nárok na smluvní pokutu pak soud posoudil dle ustanovení § 2048 o.z. a přiznal žalobkyni smluvní pokutu nikoli ve sjednané, ale v žalobkyni požadované výši 0,1 % z dlužné částky od 22. 10. 2021 do podání žaloby dne 5. 3. 2021. 16. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť tuto výši požadovala žalobkyně v žalobě přiznat. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce