121 C 9/2021-44 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 1 049 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný byl v rámci silniční kontroly v souladu s § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyzván ke splnění povinnosti podrobit se odběru krve spojenému s odborným [anonymizováno] vyšetřením k prokázání přítomnosti návykových látek v krvi. Za tímto účelem byl služebním vozem dopraven do [příjmení] nemocnice o.z. v [obec], kde byl proveden odběr krve žalovaného a provedeno klinické vyšetření. Poskytovatel [anonymizováno] služeb provedl klinické vyšetření a odběr žilní krve osoby při podezření z požití jiné návykové látky než alkohol. Dále bylo provedeno laboratorní vyšetření krve na přítomnost jiných návykových látek. Z výsledkového listu – toxikologického vyšetření ze dne 3. 11. 2020 je patrný pozitivní výsledek přítomnosti metamfetaminu v krvi žalovaného. Následně byla poskytovatelem zdravotnických služeb žalobci v souladu s § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek vystavena faktura č. č. [anonymizováno] [číslo] na částku 781 Kč. Žalobce fakturu uhradil a po žalovaném dále požaduje náklady na dopravu (doprava žalovaného do [anonymizováno] zařízení) ve výši 268 Kč. Veškeré tyto náklady žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] se splatností ke dni 15. 1. 2021, kterou žalovanému zaslal. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě, avšak bezvýsledně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud postupoval podle § 115a o.s.ř. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že žalobce veškerá svoje žalobní tvrzení prokázal, včetně nároku na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a pokud jde o právní hodnocení, soud posoudil věc podle § 24 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozen od soudního poplatku, žalovaný je proto povinen podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinen nahradit soudní poplatek státu, a to Okresnímu soudu v Děčíně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obvyklá třídenní, protože pro jiný výrok nebyly dány důvody.