14 C 156/2021-82 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal žalobou zaplacení částky 116 293 Kč. Žalobu odůvodnil tak, že v průběhu soužití se žalovanou si vzal celkem čtyři půjčky, kdy peněžními prostředky z těchto půjček žalobce financoval společné soužití. Žalovaná se zavázala na splátky těchto půjček žalobci přispívat jednou polovinou. Jednalo se o půjčku u [právnická osoba], na kterou činily požadované splátky částku 21 032 Kč, příspěvky na tuto půjčku ale žalobce nepožaduje a vzal v tomto rozsahu žalobu zpět. Zbylá částka 95 261 Kč, kterou se žalobce domáhal, představovala půjčku u [právnická osoba], u které se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit příspěvek na splátky ve výši 6 560 Kč za období od 15.1.2021 do srpna 2021 a dále opětující se plnění ve výši 820 Kč od září 2021 do října 2021; dále druhou půjčku od [právnická osoba], u které se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit příspěvek na splátky ve výši 18 584 Kč za období od ledna 2021 do srpna 2021 a dále opětující se plnění ve výši 2 323 Kč od září 2021 do října 2020, přičemž v období listopad 2020 až leden 2021 mu bylo placení splátek pozastaveno; dále půjčku od společnosi [anonymizováno], kdy se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit příspěvek na splátky ve výši 4 200 Kč za období od ledna 2021 do srpna 2021 a dále opětující se plnění ve výši 525 Kč od září 2021 do července 2023. Následně žalobce uznal, že v lednu 2021 na zápůjčky obdržel částku ve výši 4 000 Kč a pro tuto částku vzal žalobce rovněž žalobu zpět. Na základě dvou uvedených částečných zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 3. 9. 2021 č.j. 14 C 156/2021-75 pro částku 25 032 Kč řízení zastavil. 2. Následně vzal žalobce žalobu částečně zpět pro částku 6 969 Kč představující tři splátky za leden, únor a září 2021 u druhé půjčky u [právnická osoba], neboť mu v tomto měsíci byla splatnost splátek odložena. Jelikož žalovaná vyslovila souhlas se zpětvzetím žaloby v tomto rozsahu, soud řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, ve výroku I. tohoto rozsudku zastavil. 3. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalovanému přispívala na splátky do ledna 2021, polovina splátek by tak na ní měla být požadována až od února 2021 Dohodu o přispívání na splátky uzavřela žalovaná pod nátlakem, neboť se obávala o svého syna, kterého měl a v současnosti má v péči právě žalobce. Proto také platila v minulosti žalobci splátky a přestala z důvodu nedostatku financí. 4. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce splácí dvě půjčky od [anonymizováno] na své jméno, které splácí částkami 4 646 Kč a 1 600 Kč měsíčně. Dále mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce splácí půjčku od [anonymizováno]. částkou 1 050 Kč měsíčně. Dále není mezi účastníky sporu o tom, že podepsali dohodu o vypořádání zápůjček, avšak žalovaná tak učinila pod nátlakem. Účastníci jsou však ve sporu o trvání jednotlivých zápůjček. 5. Ze vzájemné dohody o zaplacení zápůjček ve vztahu ze dne 30. 11. 2020 soud zjistil, že se účastníci dohodli na tom, že žalovaná bude přispívat žalobci polovinou částky půjček ve výši 6 652 Kč od března 2021, od prosince 2020 do února 2021 částkou 4 329 Kč, které si vzal před ukončením jejich vztahu. 6. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. 9102246052 a z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. 9102246052 společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že tato půjčka, kterou si vzal žalovaný, má být splácena částkou 1 640 Kč měsíčně v 60 splátkách od listopadu 2021 do října 2024 vždy k 17. dni v měsíci. 7. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. 9102162275 z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. 9102162275 společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že tato půjčka, kteriu si vzal žalovaný, má být splácena částkou 4 646 Kč měsíčně ve 42 splátkách od listopadu 2018 do dubna 2022 vždy k 14. dni v měsíci. Ze sdělení této společnosti a karty splátek soud zjistil, že byla odložena splatnost splátek za období prosinec 2020 – únor 2021 s tím, že splátky mají být hrazeny až do července 2022. 8. Ze smlouvy mezi [právnická osoba] soud zjistil, že byla navržena smlouva o úvěru se splátkou 1 050 Kč měsíčně od dubna 2020 do července 2023 vždy k 20 dni v měsíci, tato smlouva však nebyla podepsána. Skutečnost, že uvedená smlouva byla žalovaným skutečně uzavřena, má soud za prokázánou z nahlédnutí do elektronického bankovnictví, kdy soud zjistil, že žalovaný uvedené splátky každý měsíc v roce 2021 hradí s platebními údaji dle předložené smlouvy. 9. Žalovaná pak v řízení ani přes poučení dle § 118b odst. 3 o.s.ř neoznačila žádný důkaz na podporu tvrzení, že by vzájemnou dohodu o vypořádání zápůjček uzavřela pod nátlakem, toto tvrzení žalované soud v řízení nemá za prokázané, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaná dle svého tvrzení až do ledna 2021 žalovanému splácela. 10. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce si vzal během společného soužití se žalovanou úvěr od společnosti [právnická osoba], kterou se zavázal splácet částkou 1 640 Kč měsíčně v 60 splátkách od listopadu 2021 do října 2024 vždy k 17. dni v měsíci. Dále si vzal druhý úvěr od této společnosti, který se zavázal splácet částkou 4 646 Kč měsíčně ve 42 splátkách od listopadu 2018 do dubna 2022 vždy k 14. dni v měsíci. Následně si vzal úvěr od [právnická osoba], který se zavázal splácet částkou 1 050 Kč měsíčně od dubna 2020 do července 2023 vždy k 20 dni v měsíci. Žalobce se následně dohodl se žalovanou, že mu bude přispívat na tyto úvěry částkou 6 652 Kč od března 2021, od prosince 2020 do února 2021 částkou 4 329 Kč. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že účastníci uzavřeli inominátní smlouvu dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve které se žalovaná zavázala přispívat žalovanému na polovinu půjček vzatých během jejich společného soužití, a to až do výše 4 329 Kč, resp. 6 562 Kč. Dle soudu je však v souladu s dobrými mravy pouze případná povinnost žalované přispívat na polovinu splátek ve skutečné výši. Za období od měsíce ledna, od kterého žalobce v žalobě požaduje přispívat od žalované zpětně na splátky, až od vyhlášení rozsudku činí polovina splátek u prvního úvěru [právnická osoba] částku 7 380 Kč, u druhého úvěru u společnosti [právnická osoba] částku 20 907 Kč a úvěr u [právnická osoba]. částku 4 725 Kč Celkem se jedná o částku 33 012 Kč. Od této částky je třeba odečíst částku 4 000 Kč představující uhrazené plnění v měsíci lednu 2021, pro které již bylo řízení částečně zastaveno shora uvedeným usnesením, a dále částku 6 969 Kč představující odložené splátky, pro které bylo řízení částečně zastaveno ve výroku I. tohoto rozsudku. Po odečtu uvedených částek zbývá částka 22 043 Kč, kterou je žalovaná na základě dohody žalobci povinna zaplatit. Podle právního hodnocení soudu není ve věci rozhodné, zda žalobce uvedené splátky uhradil či nikoli, když žalovaná se mu na tyto splátky zavázala přispět jednou polovinou. I kdyby totiž žalobce uvedené splátky nehradil, nedošlo by úhradou uvedené částky k nedůvodnému zvýšení majetku žalobce (bezdůvodnému obohacení), neboť by stále trval jeho závazek k úvěrové společnosti a tedy jeho povinnost splátku uhradit. Tuto částku tedy soud žalované uložil k úhradě ve výroku II. tohoto rozsudku. 12. Pro opětující se plnění splatné po vyhlášení rozsudku naopak soud ve výroku III. žalobu jako nedůvodnou pro předčasnost zamítl, neboť příspěvky na splátky v tomto období ještě nejsou splatné a neexistuje tedy povinnost žalované v současnosti na tyto přispívat. Soud je při tom přesvědčen, že o těchto nelze rozhodnout ani za použití § 154 odst. 2 o.s.ř., podle kterého, jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Je tomu tak proto, že ustálená rozhodovací praxe dospěla k závěru, že podle tohoto ustanovení lze postupovat jen tehdy, pokud je předmětem sporu opětující se plnění, které ale není podmíněno žádnou okolností dle hmotného práva. V tomto případě je soud toho názoru, že tato podmínka není splněna, když není postaveno na jisto, zda povinnost žalobce hradit uvedené splátky bude trvat i v budoucnu, může například dojít opět k odložení splatnosti některých splátek či jejich snížení či například prominutí, žalobce rovněž může svou situaci řešit oddlužením. Ve všech těchto případech by pak nebylo souladné s dobrými mravy, aby žalovaná měla povinnost přispívat žalobci i na tyto splátky, které by ale žalobce neměl povinnost svému věřiteli hradit. 13. Dle § 4 odst. 1 písm. a) a § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, vznikla žalobci podáním žaloby poplatková povinnost. Jelikož poplatek nebyl vybrán po zahájení řízení, uložil soud žalobci úhradu soudního poplatku v souladu s § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 tohoto zákona žalobci v tomto rozsudku. Výše poplatku byla v souladu s položkou 1 stanovena ja