18 C 157/2021-16 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] pracoval u žalobkyně v období od [datum] do [datum] jako řezník-prodavač. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena zároveň dohoda o hmotné odpovědnosti. V měsíci [anonymizováno] [rok] byl zjištěn na prodejně [obec], kde žalovaný pracoval, schodek na svěřených hodnotách (vepřové maso, drůbeží maso, teplý pult, nápoje, pekařské a cukrářské výrobky) ve výši [částka]. Dne [datum] žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se k jeho úhradě do [datum]. Zároveň bylo sjednáno, že v případě skončení pracovního poměru se stává dluh žalovaného splatný najednou. Skončením pracovního poměru dne [datum] se stal dluh splatným k témuž dni. Následně žalovaný nepravidelně uhradil ve splátkách většinu dluhu. Dosud neuhradil částku [částka]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky [částka] představující schodek na svěřených hodnotách (zásoby na prodejně ve [obec] - vepřové maso, drůbeží maso, teplý pult, nápoje, pekařské a cukrářské výrobky), a to podle dohody o hmotné odpovědnosti uzavřené mezi účastníky dne [datum], která byla součástí pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky téhož dne. 5. Podle ust. §252 odst.1 věta první zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování (dohoda o odpovědnosti), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle ust. §252 odst.4 zákoníku práce dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Podle ust. §252 odst.5 zákoníku práce zaměstnanec se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Podle ust. §259 zákoníku práce zaměstnanec, který odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených předmětů v plné výši. 6. V dané věci je zřejmé, že žalovaný převzal na základě písemně uzavřené dohody o odpovědnosti odpovědnost za zásoby v prodejně ve [obec]. V průběhu měsíce září 2018 byl zjištěn schodek na těchto hodnotách ve výši [částka], který žalovaný uhradil pouze částečně, navíc v nepravidelných splátkách v rozporu s uzavřenou dohodou dne [datum]. Žalovaný tedy neprokázal a ani netvrdil existenci skutečností nasvědčujících tomu, že schodek mohl vzniknout zcela nebo zčásti bez jeho zavinění a za tento schodek odpovídá, když soud neshledal žádný důvod, který by mohl vést k závěru alespoň o částečném zproštění odpovědnosti žalovaného (obdobně NS ČR 21 Cdo 979/2001 ze dne 12.4.2002, SRNS, svazek [číslo] str.70). Jelikož v dané věci žalovaný neuhradil schodek na svěřené hotovosti, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku (§4 zákoníku práce), a vedle práva na úhradu schodku vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nař. vlády č.351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust [číslo] o.s.ř podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalobkyně byla v řízení jinak zcela úspěšná, čímž jí vzniklo podle ust. §142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Těmto nákladům odpovídá částka [částka] sestávající z částky [částka] vynaložené žalobkyní za soudní poplatek, z částky [částka] odpovídající odměně advokáta za právní zastoupení podle ust. §7 bod 2. vyhl.č.177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náhradě [částka] podle ust. §13 odst.3 vyhl.č.177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů a [částka] představujících 21% DPH dle ust. §137 odst.3 o.s.ř. Náklady řízení tak činí [částka]. Za použití shora citovaného ust. §150 o.s.ř. soud tuto částku snížil o 50%, když zohlednil, že žalovaný dobrovolně před podáním žaloby uhradil dluh co do částky [částka], tj. více jak z 90%, přičemž výše dluhu činí toliko [částka] Náklady řízení v plné výši by tak představovaly téměř 3,5 násobek dlužné částky a byly by tak ve zjevném nepoměru s výší částky vymáhané. Proto soud přiznal žalobkyni částku [částka]. 8. Vzhledem k tomu, že proti rozsudku není přípustné odvolání, postupoval soud při vyhotovení rozsudku podle ust. §157 odst.4 o.s.ř.