18 C 97/2021-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se na základě žaloby doručené soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] nejpozději dne [datum]. Soud na základě písemných důkazů předložených žalobkyní vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz, který byl žalované doručen dne [datum]. Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu odpor, který došel soudu dne [datum]. Žalovaná v odporu uvedla, že nárok zcela neuznává, neboť nebyla doložena úvěrová smlouva resp. podpis na úvěrové smlouvě, dále není doložen výpis, že došlo k odeslání dané částky, že učet na který měli peníze dojít je zrušený, nebyla jí doručena upomínka, že zákonný úrok ve výši 8,05% od [datum] je nemravný a že společnost čekala čtyři roky, než podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. K jednání soudu nařízeného na [datum] se žalobkyně po předchozí omluvě nedostavila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že si nevybavuje, že by o nějaký úvěr žádala. Má za to, že účet, na který měly výt peníze zaslány, byl již v té době zrušen. Dále v souvislosti s vyjádřením, že společnost čekala čtyři roky, než podala návrh na vydání platebního rozkazu, vznesla námitku promlčení. Dle ust. § 609 o. z. platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle ust. §610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Dle ust. § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Dle ust. § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dle ust. § 629 odst. 1 o. z. platí, že subjektivní promlčecí lhůta trvá tři roky. A dle odst. 2 platí, že majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (objektivní promlčecí lhůta). Dle ust. § 630 o. z. se strany mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. Soud má za to, že námitka promlčení byla podána důvodně, neboť jestliže smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum], dluh podle této smlouvy byl splatný [datum] a ze smlouvy nevyplývá, že by byla sjednána delší než zákonná promlčecí lhůta, tak potom se pohledávka žalobkyně promlčela dne [datum], neboť žaloba ve věci samé byla doručena soudu dne [datum]. Žalovaná měla úplný úspěch ve věci, tudíž jí v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží náhrada účelně vynaložených nákladů. Těmto nákladům odpovídá částka [částka] za dva úkony po [částka] podle ust. §151 odst.3 o.s.ř. ve výši dle ust. §2 odet.3 vyhl.č.254/2015 Sb.