19 C 180/2021-57 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18.11.2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 640 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na zaplacení závazků, které vznikly žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou dne 13.1.2020 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], a na základě níž poskytnul věřitel žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal, společně s poplatkem za zpracování žádosti v částce 1 640 Kč, splatit do 10.2.2020. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.4.2020. K jednání soudu dne 4.10.2021 se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy (žalovaným nepodepsaná smlouva o zápůjčce) nepodařilo prokázat, že by mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, když žádná z listin předložených soudu neobsahuje projev vůle žalovaného umožňující učinit závěr, že žalovaný projevil svůj souhlas s uzavřením smlouvy a souhlas s konkrétními podmínkami smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tedy v řízení pouze prokázala, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalovaného zaslal dne 13.1.2020 částku 5 000 Kč, která z účtu vrácena nebyla, čímž na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Proto má žalobkyně po postoupení pohledávky vůči žalovanému právo na zaplacení částky 5 000 Kč s přísl. odpovídající bezdůvodnému obohacení, které žalovaný získal na úkor původního věřitele (a po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně) tím, že dne 13.1.2020 byla původním věřitelem na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 5 000 Kč. Proto soud požadavku na zaplacení částky 5 000 Kč vyhověl, když ve zbytku žalované částky (tj. 1 640 Kč) naopak žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku v rozsahu částky 5 000 Kč (§ 1968 o.z.), vzniklo žalobkyni vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu ohledně požadavku na úrok z prodlení ze zbývající části nároku (tj. 1 640 Kč) soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná v 75 %, žalovaný pak v 25 % předmětu sporu. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 50 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 1 489 Kč, z níž 50 % tvoří částka 744,50 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.