19 C 219/2021-34 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26.9.2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 141 Kč s příslušenstvím tvořeným úrokem z prodlení, když žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v době od 11.1.2018 do 23.4.2018 provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, které nemělo v uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. V takovém případě náleží žalobkyni v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona příspěvek ve výši 47 Kč denně za období celkem 103 nepojištěných dnů (tj. částka 4 841 Kč) a v souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč Celkem tak dlužil žalovaný 5 141 Kč, kdy však v důsledku částečné úhrady v rozsahu částky 2 000 Kč požaduje žalobkyně žalobou doplatek v částce 3 141 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě, žalovaný však ani přes upomínku dluh neuhradil. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, jelikož se platební rozkaz nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř.) Stanovisko žalovaného se soudu zjistit nepodařilo. Následně žalovaný shodně s žalobcem projevili vůli, aby soud dle § 115a o.s.ř. ve věci rozhodnul bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Soud má z výpisu z registru vozidel za prokázané, že žalovaný byl pro období od 11.1.2018 v registru evidován jako vlastník v žalobě uvedeného vozidla. Žalovaný pak skutečnost, že by byl vlastníkem vozidla v období od 11.1.2018 do 23.4.2018 nikterak nerozporoval, když ani netvrdil, že by v tomto období„ povinné ručení“ k danému vozidlu bylo sjednáno. Dále má z žalobkyní předložené výzvy za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka/provozovatele nepojištěného vozidla dopisem ze dne 6.6.2018 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, kalkulovaného denní sazbou 47 Kč za 103 dnů od 11.1.2018 do 23.4.2018 ve výši 4 841 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen zákon) podle kterého: a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle § 4 odst. 1 zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] (dále jen [anonymizováno]) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Podle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše denní sazby příspěvku u osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 částku 47 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl v období od 11.1.2018 do 23.4.2018 evidován jako vlastník vozidla bez zákonného pojištění odpovědnosti za škodu, žalobkyně proto oprávněně podle shora citovaného ustanovení zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, přičemž žalovaný neprokázal, že by na výzvu reagoval a uváděl okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. V situaci, kdy takové okolnosti neuvedl a neprokázal žalovaný ani v nynějším řízení, žalobkyně oprávněně požadovala příspěvek v částce 4 841 Kč (za 103 dnů při sazbě 47 Kč/den) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč, celkem tedy 5 141 Kč. Po částečné úhradě v rozsahu částky 2 000 Kč, tak k úhradě zbývá částka 3 141 Kč. Soud proto žalobě vyhověl. Pokud jde o příslušenství v podobě úroku z prodlení, žalobkyně jej požaduje za dobu, kdy již žalovaný byl se splněním své povinnosti v prodlení, když sazba jím požadovaná (9 % ročně) je v souladu se zákonnou úpravou (srov. ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..