20 C 9/2021-29 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 1. 12. 2017, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované půjčil částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané poplatky za poskytnutí úvěru. Žalovaná však své smluvní závazky neplnila řádně a včas. 2. Soud ve věci vydal dne 8. 12. 2020 elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná včasný odpor, ve kterém nesouhlasila s dlužnou částkou a dále namítla promlčení dluhu. K podanému odporu žalované se žalobkyně vyjádřila podáním ze dne 26. 4. 2021 tak, že nesouhlasil s námitkou promlčení, neboť poslední splátka dluhu byla stanovana na den 12. 10. 2021, den poté došlo k zesplatnění dluhu a s ohledem a tříletou promlčecí dobu by promlčení pohledávky nastalo podle názoru žalobkyně nejdříve 12. 10. 2028. Dále žalobkyně uvedla, že souhlasí s úhradou dlužné částky ve splátkách v minimální částce 1 400 Kč měsíčně. 3. U jednání soudu dne 9. 6. 2021 se žalovaná z důvodu pracovního vytížení omluvila a opakovaně namítla promlčení pohledávky a zopakovala, že s dlužnou částkou nesouhlasí, neboť podle jejího názoru, pokud byla zápůjčka vyplacena v dubnu 2018, byla v květnu 2021 promlčená. 4. Soud se tedy nejprve zabýval námitkou promlčení. 5. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. 6. Podle § 610 odst. 1 o. z. § 610 k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 7. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. 8. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 9. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 10. V dané věci má soud za nepochybné, že poslední splátka dluhu byla stanovena na 12. 10. 2018 a den následující nastala splatnost pohledávky, a žalobkyně mohla dluh uplatnit u soudu dne 13. 10. 2018, s ohledem na tříletou promlčecí lhůtu by tato uplynula dnem 13. 10. 2021, žalobkyně žalobu podala k soudu dne 27. 11. 2020, tedy před uplynutím tříleté promlčecí lhůty a nelze tedy námitce žalované přisvědčit. 11. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 1. 12. 2017 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku v týdenních splátkách po 763 Kč, včetně poplatků. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Jelikož žalovaná dlužné částky neuhradila, domáhá se žalobkyně jejich zaplacení touto žalobou. 12. Dne 20. 1. 2020 uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávky vůči žalované, která je předmětem žaloby. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. 14. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Žalovaná své povinnosti nedostála, přestože byla původním věřitelem upomínána k zaplacení, a proto se žalobkyně, na kterou přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, po právu domáhá zaplacení soudně. 16. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 986,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 920 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 998 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 020 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 840 Kč ve výši 1 226,40 Kč. 19. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s návrhem žalobkyně, která v podání ze dne 26. 4. 2021 vyslovila souhlas s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 400 Kč.