26 C 79/2020-28 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě získaných informací zjistila, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], o objemu válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, přičemž toto vozidlo nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši [částka] za každý den (tj. celkem za [anonymizováno] dní), kdy nebylo uzavřeno pojištění, a též uhradit náklady na upomínání ve výši [částka]. K výzvě soudu dále žalobkyně uvedla, že při zjišťování potřebných informací vychází z údajů ve vlastní evidenci a rovněž z těch, které jsou uvedeny v Centrálním registru vozidel, jenž je provozován ministerstvem dopravy Tyto jsou následně porovnány a žalobkyni je sdělen správním orgánem výsledek komparace spolu s údaji o vozidlu, vlastníku a provozovateli, jako tomu bylo v uvedeném případě. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný provozoval [anonymizováno] automobil [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, č. technického průkazu [anonymizováno], zapsaný v registru silničních vozidel, aniž by měl sjednané zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od [datum] do [datum]. Žalovanému za takového stavu vznikla povinnost uhradit za rozhodné období v trvání [anonymizováno] dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, příspěvek do garančního fondu žalobkyně stanovený denní sazbou ve výši [částka] určenou podle zdvihového objemu válců motoru osobního automobilu. Dopisem ze dne [datum], doručeným žalovanému [datum], byl žalovaný vyzván k úhradě této dlužné částky ve výši [částka] spolu s náklady za její uplatnění v částce [částka], a to do [anonymizováno] dnů od data jejího doručení. Žalovaný přes tuto výzvu žalobkyni ničeho neuhradil, kdy tak splatnost příspěvku nastala ke dni [datum]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné částky dalšími výzvami k úhradě dlužné částky, a to ze dne [datum] a [datum] (žalovanému doručena dne [datum]), i prostřednictvím předžalobní výzvy, na které rovněž nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, je–li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Podle odst. 7 téhož zákonného ustanovení je příspěvek splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Podle přílohy k zákonu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí denní příspěvek pro osobní automobil s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [částka] za každý den. Žalovaný neměl v rozhodném období uzavřeno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a příspěvek ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně třech paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.