32 C 132/2021-59 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 4. 2021 domáhala zaplacení částky 20 277,49 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně zmocněnec žalobkyně provedl dne 16. 8. 2019 kontrolu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], při které zjistil, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny, na základě kterého má žalobkyně nárok na náhradu škody, neboť pro předmětné odběrné místo byla smlouva o dodávkách elektrické energie ukončena již dne 30. 11. 2017. Z tento skutek byla žalovaná odsouzena trestním příkazem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], v rámci kterého bylo žalované uloženo nahradit žalobkyni škodu ve výši 50 781,74 Kč. Dle znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení žalovaná neoprávněně odebrala za období od 30. 11. 2017 do 16. 8. 2019 celkem 9 940,78 Kwh. Pro rok 2019 činí dle cenového rozhodnutí energetického regulačního úřadu náhrada za 1 neoprávněně odebranou Kwh 5, 68748 Kč Celkem tedy náhrada za neoprávněně odebranou energii činí 56 538,02 Kč, přičemž s ohledem na částku, která jí byla přiznána shora uvedeným trestním příkazem, požaduje již jen doplatek ve výši 5 756,28 Kč. Žalobkyně dále požaduje částku 14 521,21 Kč, kterou musela vynaložit externí společnosti za zjištění neoprávněného odběru. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek dle § 115a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl ve věci, aniž nařizoval jednání. 4. Z trestního příkazu vydaného zdejším soudem pod č.j. [číslo jednací] ze dne 14. 9. 2020, pravomocným dne 22. 12. 2020, soud zjistil, že žalovaná byla pravomocně shledána vinnou, že v době od 30. 11. 2017 do 16. 8. 2019 v 08:30 hodin ve [obec], okres [okres], [ulice] ulici, jako majitelka rodinného domu [anonymizováno] neoprávněně odebírala elektrickou energii z hlavní rozvodné soustavy prostřednictvím úpravy v hlavní rozvodné skříni umístěné na vnější zdi domu [anonymizováno], kdy skrze závitovou pojistku přes osazenou patronu v pojistkovém spodku na fázi L3 byl veden prostřednictvím vodiče Cu 1x2,5 mm2 přívod elektrické energie z hlavní rozvodné sítě mimo měrnou soustavu přímo do domu [anonymizováno], v důsledku čehož došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie z distribuční soustavy nejméně v množství 9.940 kWh, tím způsobila žalobkyni škodu ve výši nejméně 50 781,74 Kč, dále pak byla žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu v této výši a se zbytkem nároku byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Dle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. 5. Z protokolu o kontrole odběrného místa soud zjistil, že zmocněncem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], byla kontrola odběrného místa provedena dne 16. 8. 2019 pod č. 103914. Z faktury ze dne 19. 9. 2019 [číslo] soud zjistil, že žalobkyni byla vyfakturována částka 4 861 063 Kč včetně DPH, která zahrnovala mj. částku 87 127,26 Kč včetně DPH za řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů, kdy dle přílohy k této faktuře vyplývá, že tato částka zahrnuje i částku 12 001 Kč bez DPH za zjištění NO pod č. 103914. Z výpisu z účtu [číslo] u [právnická osoba] na jméno žalobkyně soud zjistil, že dne 23. 10. 2019 byla zaplacena částka 4 861 063 Kč s platebními údaji dle uvedené faktury. 6. Fakturou ze dne 11. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ke dni 2. 12. 2020, dne 23. 3. 2021 pak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z předžalobní výzvy. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná v době od 30. 11. 2017 do 16. 8. 2019 hodin ve [obec], okres [okres], [ulice] ulici neoprávněně odebrala 9 940,78 kWh elektrické energie, což žalobkyně zjistila prostřednictvím zmocněnce během kontroly dne 16.8.2019. Žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru vynaložila částku 14 521,21 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění se splatností dne 2. 12. 2020, žalovaná však ani přes předžalobní výzvu dlužnou částku neuhradila. 8. Dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ energetický zákon“), při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 9. Dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, se výše náhrady škody stanoví oceněním zjištěného množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z: a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. 10. Z čl. 7 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2018 ze dne 20. 11. 2018, účinného v době zjištění neoprávněného odběru, vyplývá, že cena za dodávku kladné regulační energie činí 2 350 Kč/MWh, cena systémové služby poskytovaná provozovatelem přenosové soustavy účastníkům trhu s elektřinou, kterou provozovatel distribuční soustavy účtuje zákazníkům dle čl. 3 tohoto cenového předpisu, činí částku 76,19 Kč/MWh. Z čl. IV. Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2018 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí, vyplývá, že v sazbě D 02d (jednotarifová sazba pro střední spotřebu) činí pro případ žalobkyně cena za distribuované množství elektřiny částku 1 750,91 Kč. 11. Žalobkyni tak náleží celkem za neoprávněně odebranou elektřinu částka 4 672,1 Kč/MWh bez daně. Tuto částku je nutné navýšit o daň z elektřiny dle části čtyřicáté sedmé § 6 zákona č. 261/2007 Sb., tedy o částku 28,30 Kč MWh a dále o DPH v sazbě 21 % Celkem tedy náhrada za jednu neoprávněně odebranou megawatthodinu činí částku 5 687, 484 Kč, což odpovídá částce 5, 687 484 Kč za jednu kilowatthodinu. Jelikož žalovaná neoprávněně odebrala 9 940,78 kWh, má žalobkyně právo na náhradu částky 56 538,02 Kč. Jelikož ale byla žalobkyni částka ve výši 50 781,74 Kč již přiznána trestním příkazem vydaným zdejším soudem pod č.j. [číslo jednací] ze dne 14. 9. 2020, lze tímto rozsudkem žalobkyni přiznat již jen částku 5 756,28 Kč. 12. Jelikož dle § 51 odst. 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, má žalobkyně kromě částky 5 756,28 Kč právo i na úhradu vynaložených nákladů v prokázané výši 14 521,21 Kč. 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobkyni přiznal za žalovanou nejen částku celkem ve výši 20 277,49 Kč, ale i úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož shora uvedeným trestním příkazem byla žalobkyni přiznána pouze jistina dlužné částky, nikoli úrok z prodlení, uložil soud žalované uhradit úrok z prodlení nejen z částky přiznané tímto rozsudkem, ale i z částky přiznané uvedeným trestním příkazem, neboť i na úrok z prodlení z této částky má žalobkyně dle hmotného práva nárok. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky – sepsání předžalobní výzvy a žaloby. 15. Povinnost žalované k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudní