13 C 114/2022-29 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Žalobce se svou žalobou domáhá po žalovaném vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl povinen zaplatit žalobci žalovanou částku ve výroku rozsudku specifikovanou s odůvodněním, že právní předchůdce pohledávky [právnická osoba] poskytl žalovanému dle smlouvy o úvěru ze 17. 9. 2019 finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný měl tyto splatit nejpozději dne 13. 12. 2021. Úvěr byl žalovanému poskytnut a žalovaný jej do podání žaloby k soudu neuhradil a na upomínku nereagoval. Předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 19. 11. 2021. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu věci. Mezi právním předchůdcem pohledávky žalobce a žalovaným byla dne 17. 9. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, dle které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto splatit do 13. 12. 2021. Žalovaný do rozhodnutí soudu žalovanou částku neuhradil, a proto se domáhá žalobce zaplacení soudně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Po právní stránce soud rozhodl dle § 2395 a násl. o. z., když dle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že žaloba je po právu, a proto žalobě vyhověl, neboť poskytnuté finanční prostředky žalovanému tímto nebyly žalobci v dohodnuté lhůtě k plnění vráceny. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobci podle ust. § 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, proto bylo žalobě i v této části vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.