13 C 169/2022-41 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 7. 11. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 9 823 Kč s příslušenstvím do 21. 7. 2021. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Žalovaná částka sestává z jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů na upomínání. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] uzavřela s účinností ode dne 21. 6. 2021 s žalovaným výše uvedenou smlouvu, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do 21. 7. 2021 v částce 9 823 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 5 000 Kč, nesplacený úrok 1 823 Kč, neplacená smluvní pokuta ve výši 3 064 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání 150 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2022 postoupila společnost [právnická osoba], předmětnou pohledávku žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 2. 6. 2022. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení č. 351/2013 Sb.</i> Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splatit do 21. 7. 2021. Vzhledem k tomu, že nesplnil povinnost úvěr vrátit, uložil soud žalovanému povinnost vrátit jistinu úvěru společně se smluvní pokutou a náklady na upomínání tak, jak je shora specifikováno, když soud provedeným dokazováním má za prokázáno, že žalobce svá tvrzení v žalobě prokázal shora provedenými důkazy a jelikož žalovaný nesplatil svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázal, tedy vrátit půjčené finanční prostředky spolu s příslušenstvím do příslušné lhůty, a to ani po několikerém upomínání, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto bylo žalobě i v této části vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 835 Kč sestávající z částky 200 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.