13 C 208/2021-47 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky. Ve výroku rozsudku specifikované s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 20. 5. 2018 na jejímž základě se žalobce zavázal poskytovat služby elektronických komunikací a služeb jiných subjektů – třetích stran a žalovaný těchto služeb využíval. Účastníci uzavřeli též kupní smlouvu [číslo] a [číslo], kdy obsahem byla dohoda o splátkách ceny zařízení, a to zařízení [anonymizována tři slova] s kupní cenou 2 470 Kč a v druhém případě stran téhož zařízení. Žalovaný se zavázal kupní cenu zaplatit ve splátkách v počtu 24 po á 100 Kč. Žalovaný porušil své povinnosti, a to tím, že nehradil řádně a včas vyúčtování a předepsané splátky, a proto došlo, dle ujednání k zesplatnění závazku v rozsahu neuhrazené kupní ceny. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zjistil, že žalobce po právu po žalovaném žádá zaplacení žalované částky, a to na základě vyúčtování [číslo] když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, dle ustanovení § 63 a násl. zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích v platném znění. Současně došlo mezi účastníky u zavření kupní smlouvy dle ustanovení § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen o. z.), když žalobce žalovanému poskytl koncové zařízení a žalovaný se zavázal k jeho zaplacení formou pravidelných měsíčních splátek. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil tyto platby řádně a včas, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku, dle ust. § 1968 o. z., a na základě § 1970 o. z., žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení, který tento uplatnil, jehož výše je ručena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Žaloba byla shledána po právu a této vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 745 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.