15 C 255/2022-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 400 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] ze dne 10. 9. 2020, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit pojistné čtvrtletně ve výši 2 481 Kč. Žalovaný pojistné řádně neplatil, a z toho důvodu pojištění zaniklo dne 7. 3. 2021. Za období od 10. 9. 2020 do 7. 3. 2021 dluží žalovaný na pojistném 2 400 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 2 400 Kč s přísl., neboť žalovaný nezaplatil pojistné za období od 10. 9. 2020 do 7. 3. 2021 podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne 10. 9. 2020, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla ve smyslu ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 2758 o. z. uzavřena pojistná smlouva, podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala v případě škody způsobené provozem vozidla žalovaného zn. [anonymizována dvě slova], [registrační značka], nahradit tuto škodu ve sjednaném rozsahu poškozenému. Žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Svému závazku žalovaný nedostál, když pojistné nezaplatil, čímž porušil jak smluvní, tak zákonnou povinnost platit pojistné (§ 2782 o. z.) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.