18 C 242/2022-21 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 36 628,38 Kč s přísl. podle uznání dluhu [číslo] dohody o splátkovém kalendáři ze dne [datum], podle nichž se žalovaný zavázal uhradit zbylý dluh ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalobu dále odůvodnila tím, že podle citovaného uznání dluhu žalovaný uznal zbylou část jistiny dluh ve výši 11 141,78 Kč, zbylou část úroků ve výši 7 996,45 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 570,89 Kč, inkasní službu ve výši 3 100 Kč, náklady upomínání ve výši 1 100 Kč a službu [anonymizováno] v částce 9 920 Kč. Takto specifikovaný dluh se žalovaný zavázal uhradit v 35 měsíčních splátkách po 1 000 kč a poslední splátkou ve výši 1 628,38 Kč, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný doposud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč se splatností v 72 měsíčních splátkách po 519 Kč, splatných vždy 15. dne v měsíci. Úroková sazba byla ujednána ve výši 23 % p. a., RPSN činila 38,77 %. Tato zjištění soud učinil z citované smlouvy, dokladu o vyplacení úvěru. 4. Žalovaný však nedodržel ujednané splátky. Proto došlo z jeho strany dne [datum] k uznání dluhu a dohodě mezi účastníky o jeho zaplacení ve splátkách po 1 000 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje říjnem [rok] a zářím [rok] konče, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný uznal dluh specifikovaný jako zbylou část jistiny dluhu ve výši 11 141,78 Kč, zbylou část úroků ve výši 7 996,45 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 570,89 Kč, inkasní službu ve výši 3 100 Kč, náklady upomínání ve výši 1 100 Kč a službu [anonymizováno] v částce 9 920 Kč Ani podle této dohody žalovaný neplnil ničeho, čímž se stal dluh jednorázově splatným prohlášením žalobkyně dne [datum]. Posledně uvedená zjištění soud učinil z uznání dluhu žalovaným ze dne [datum] a dohody o splátkovém kalendáři z téhož dne, jakož i z předžalobní výzvy. 5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 26 608,38 Kč představující jistinu dluhu ve výši 11 141,78 Kč, zbylou část úroků ve výši 7 996,45 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 570,89 Kč a náklady upomínání ve výši 1 100 Kč, vše podle smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] a podle uznání dluhu ze dne [datum] včetně dohody o splátkovém kalendáři. 6. Mezi žalovaným a žalobkyní, byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, došlo z jeho strany k jednostrannému uznání dluhu dne [datum] a k uzavření dohody mezi účastníky o splátkovém kalendáři. Ani v nově dohodnutých lhůtách dluh zaplacen nebyl. Tímto se žalovaný dostal do prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 o.z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalovaného žalobci vznikl nárok na zaplacení jistiny dluhu, úroků, smluvní pokuty a nákladů na zaslání upomínky ve výši shora specifikované. Soud proto tyto peněžní nároky žalobkyni přiznal. 7. Soud naopak zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení platby označené jako„ zbylá část z inkasní služby“ v celkové výši 3 100 Kč,„ zbylá část doplňkové služby [anonymizováno]“ ve výši 9 920 Kč. Nárok na zaplacení takto konstruovaných plateb žalobkyně odvozuje od ujednání obsaženého ve smlouvě, podle kterého je výše uvedený smluvní konstrukt aktivován pro případ porušení smlouvy. Potom má však charakter další smluvní pokuty, čímž dochází k nepřípustnému řetězení smluvních pokut, které potom dosahují nepřípustné výše. Jako takové jsou potom ujednáními neplatnými podle ust. §1813 o.z. a podle ust. §580 odst.1 o.z. V podrobnostech lze odkázat na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 158 ICm 4819/2017 ze dne 26.7.2018. Na věci nic nemění ani skutečnost, že tento nárok žalovaný uznal dle ust. §2053 o.z. Nelze provést platné uznání dluhu, který je od počátku absolutně neplatný. Proto soud nárok na zaplacení částky 13 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % požadovaným od [datum] do zaplacení zamítl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Po poměrném rozdělení vychází, že žalobkyně má právo na 1/3 nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 466 Kč, odměny advokáta za právní zastoupení ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč podle ust. §7 vyhl.č.177/1996 Sb., $14b odst.1, písm.c) ve znění pozdějších předpisů (a.t.), náhrady za tři úkony právní služby po 100 Kč podle ust. §13 odst.4 a.t., §14b odst.5 písm a) a.t., 21% DPH ve výši 378 Kč dle ust. §137 odst.32 o.s.ř. Jedna třetina těchto nákladů potom činí 1 202,52 Kč.