19 C 234/2022-53 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na zaplacení závazků, které vznikly žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], založené na [anonymizováno] pod registračním číslem [anonymizováno] [číslo], [anonymizována tři slova] [číslo], se sídlem na [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a na základě níž poskytnul věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit věřiteli do [datum]. Pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. K jednání soudu dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy (žalovaným nepodepsané prohlášení o poskytnutí úvěru/zápůjčky) nepodařilo prokázat, že by mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru/zápůjčce, když žádná z listin předložených soudu neobsahuje projev vůle žalovaného umožňující učinit závěr, že žalovaný projevil svůj souhlas s uzavřením smlouvy a souhlas s konkrétními podmínkami smlouvy. Žalobkyně tedy v řízení pouze prokázala, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalovaného zaslala dne [datum] částku 3 000 Kč, a to bez právního důvodu, který by byl v řízení prokázán. Přijetím částky bez právního důvodu došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Pokud žalovaný takto vzniklé bezdůvodné obohacení původnímu věřiteli ani žalobkyni dosud nevydal, má žalobkyně po postoupení pohledávky vůči žalovanému právo na zaplacení částky 3 000 Kč s přísl. odpovídající bezdůvodnému obohacení, které žalovaný získal na úkor původního věřitele (a po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně) tím, že dne [datum] byla původním věřitelem na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 3 000 Kč, neboť tento účet patřil žalovanému (viz. zpráva [obec] [anonymizováno] ze dne [datum]). Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o.z.), vzniklo žalobkyni vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem v částce 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.