19 C 392/2021-41 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2.4.2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na zaplacení závazků, které vznikly žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou dne 22.2.2018 uzavřel žalovaný se [právnická osoba] a.s., [IČO] a na základě níž poskytnul věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s poplatek v částce 1 500 Kč vrátit věřiteli do 19.3.2018. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Pohledávka byla na žalobkyni z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2.5.2018. K jednání soudu dne 21.2.2022 se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy (e-mailová zpráva ze dne 22.2.2018 potvrzující schválení žádosti o půjčku) nepodařilo prokázat, že by mezi [právnická osoba] a.s., [IČO], a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, když žádná z listin předložených soudu neobsahuje projev vůle žalovaného umožňující učinit závěr, že žalovaný projevil svůj souhlas s uzavřením smlouvy a souhlas s konkrétními podmínkami smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně tedy v řízení pouze prokázala, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalovaného zaslal dne 22.2.2018 částku 6 000 Kč, která z účtu vrácena nebyla, čímž na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný takto vzniklé bezdůvodné obohacení původnímu věřiteli ani žalobkyni dosud nevydal. Proto má žalobkyně po postoupení pohledávky vůči žalovanému právo na zaplacení částky 6 000 Kč s přísl. odpovídající bezdůvodnému obohacení, které žalovaný získal na úkor původního věřitele (a po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně) tím, že dne 22.2.2018 byla původním věřitelem na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 6 000 Kč. Proto soud požadavku na zaplacení částky 6 000 Kč vyhověl, když ve zbytku žalované částky (tj. 1 500 Kč) naopak žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku v rozsahu částky 6 000 Kč (§ 1968 o.z.), vzniklo žalobkyni vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná v 80 %, žalovaný pak v 20 % předmětu sporu. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 60 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 1 489 Kč, z níž 60 % tvoří částka 893 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.