26 C 49/2022-28 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 1. 4. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 2 539 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaná dluží na základě dvou pojistných smluv, a to pojistné smlouvy [číslo] z níž dluží pojistné ve výši 2 294 Kč za období od 1. 8. 2021 do 24. 11. 2021, a pojistné smlouvy [číslo] z níž dluží pojistné ve výši 245 Kč za období od 25. 8. 2021 do 24. 11. 2021. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši z částky 2 294 Kč za dobu od 2. 8. 2021 do zaplacení a z částky 245 Kč od 26. 8. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasila, žalovaná se nevyjádřila, proto soud předpokládal, že i ona s takovým postupem souhlasí /srov. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) /. 4. Podle § 115a o. s. ř. tedy soud k projednání věci samé nenařídil jednání. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud po skutkové stránce k tomuto závěru: Dne 30. 6. 2021 žalobkyně (pojišťovna) a žalovaná (pojistník) uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění žalované („ [anonymizováno] životní pojištění [anonymizována dvě slova]“), s počátkem dne 1. 7. 2021, avšak žalovaná žalobkyni dosud neuhradila sjednané pojistné za dobu 1. 8. 2021 do 24. 11. 2021 (kdy pojistná smlouva skončila) ve výši 2 294 Kč, jehož splatnost nastala vždy co do částky 609 Kč dne 1. 8. 2021, 1. 9. 2021 a 1. 10. 2021 a co do částky 467 Kč dne 1. 11. 2021. Dále, dne 22. 8. 2020, účastnice uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti žalované („ Komplexní pojištění majetku a odpovědnosti občanů“), s počátkem dne 25. 8. 2020, avšak žalovaná žalobkyni dosud neuhradila sjednané pojistné za dobu 25. 8. 2021 do 24. 11. 2021 (kdy i tato pojistná smlouva skončila) ve výši 245 Kč, jehož splatnost nastala dne 25. 8. 2021. K zaplacení dlužného pojistného žalobkyně žalovanou písemně vyzvala a přitom ji upozornila na možné soudní vymáhání dluhu, obdobně jménem žalobkyně učinil i její zástupce. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako pojistnou smlouvu podle § 2758 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“); žalobkyní uplatněný nárok je nárokem na zaplacení pojistného dle § 2782 OZ a požadovaný úrok z prodlení, v rozsahu přiznaném soudem, je v souladu s § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované s placením příslušné dílčí části dluhu. 6. Soud tedy žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 539 Kč a dále úrok z prodlení v zákonných sazbách, tj. úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 609 Kč od 2. 8. 2021 do 1. 9. 2021, z částky 1 208 Kč od 2. 9. 2021 do 1. 10. 2021, z částky 1 827 Kč od 2. 10. 2021 do 1. 11. 2021 a z částky 2 294 Kč od 2. 11. 2021 do zaplacení (ve vztahu k pojistné smlouvě [číslo]) a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 245 Kč od 26. 8. 2021 do zaplacení (ve vztahu k pojistné smlouvě [číslo]). 7. Oproti tomu soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení převyšujícího úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 609 Kč od 2. 8. 2021 do 1. 9. 2021, z částky 1 208 Kč od 2. 9. 2021 do 1. 10. 2021 a z částky 1 827 Kč od 2. 10. 2021 do 1. 11. 2021. Jak je patrné z výše uvedeného, v tomto rozsahu totiž žalobkyně uplatnila úrok z prodlení za dobu, kdy žalovaná ještě nebyla v prodlení se zaplacením (některých) dílčích částí celkového dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo]. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná jen v poměrně nepatrné části předmětu řízení, proto jí soud přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Protože ke dni 7. 5. 2013 - nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 - byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, když neexistuje jiný právní předpis, dle něhož by mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, jež sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 400 Kč /za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 200 Kč za jeden úkon právní služby podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále - jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty - z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 126 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 600 Kč 9. Odměnu advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti - jde o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. V daných souvislostech soud zohlednil i typovou jednoduchost vymáhání uplatněného nároku. 10. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř.) advokátem, neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně je podnikatelkou (pojišťovnou) a nepochybně je personálně i technicky vybavena k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku § 142a o. s. ř. a dlužníka předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení, sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní soudně a přitom bude zastoupena advokátem, což se odrazí i na výši nákladů spojených s vymáháním práva. 11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.