26 C 54/2022-24 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží na jízdném a přirážce jízdného za jízdu vozidlem MHD dne 10. 3. 2022, kdy se k výzvě pověřené osoby (revizora) neprokázal platným jízdním dokladem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila, žalovaný se v určené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládal, že i on s takovým postupem souhlasí /srov. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) /. 4. Podle § 115a o. s. ř. tedy soud k projednání věci samé nenařídil jednání. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů má soud - po skutkové stránce - za prokázané, že žalovaný cestoval prostředkem MHD provozovaným žalobkyní dne 10. 3. 2022 v [údaj o čase] hodin ([anonymizováno] linka [anonymizováno]) a na výzvu žalobkyní pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jízdné s přirážkou bylo splatné v den předmětné jízdy bez platného jízdního dokladu. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen„ OZ“) a příslušných ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Žalovaný (jako cestující) cestoval [anonymizováno] (tj. silničním vozidlem) bez platného jízdního dokladu a je tudíž povinen – vedle samotného jízdného - zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému, kterou stanovila v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout 1 500 Kč (viz § 2550 OZ a § 18a odst. 2 a 3 zákona o silniční dopravě). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala ode dne, kdy žalovaný již byl v prodlení se zaplacením celého dluhu, a jeho výše (uplatněná sazba) je v souladu s § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, tj. ke dni 11. 3. 2022. 6. Soud – z uvedených důvodů – žalobě zcela vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 530 Kč a zákonný úrok z prodlení (tj. v sazbě 11,75 % ročně) z této částky za dobu od 11. 3. 2022 do zaplacení. 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož ke dni 7. 5. 2013 byla - nálezem Ústavního soudu z 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 - zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil na základě vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť neexistuje jiný právní předpis, podle něhož by výše odměny mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem tudíž soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 400 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 200 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále - jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty - z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 126 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 600 Kč 8. Náhradu odměny advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 bodu 1. advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti - jde o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř.) advokátem, neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně je jedním z největších dopravních podniků na území ČR a jistě je (personálně i technicky) vybavena k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku § 142a o. s. ř., tj. aby dlužníka - předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení - sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní v soudním řízení (a přitom bude zastoupena advokátem, což významně zvýší náklady spojené s vymáháním práva). 10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.