6 C 132/2022-31 — Okresní soud v Děčíně

Žalobním návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že se žalovaná dopustila neoprávněného odběru zemního plynu, a to v období od [datum] do [datum] na odběrném místě [obec], [ulice a číslo]. Do tohoto odběrného místa obchodník s plynem společnost [právnická osoba] dodával zemní plyn na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Protože žalovaná porušovala svoje platební povinnosti z této smlouvy, požádal obchodník s plynem žalobce o odpojení dodávky plynu do odběrného místa a dnem [datum] tak došlo v souladu s ustanovením § 57 vyhl. č. k zániku smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaná však odebírala zemní plyn na úkor žalobce i po zániku smlouvy, a to až do [datum]. Množství neoprávněně odebraného zemního plynu byla zjištěna odečtem údajů z plynoměru, hodnota takto neoprávněně odebraného plynu pak byla stanovena na základě příslušného právního předpisu, který pro tyto případy obsahuje sankční konstrukci výpočtu, v tomto konkrétním případě se pak jedná o částku 31 529,30 Kč. Protože žalovaná tuto částku nezaplatila, když ignorovala žalobkyní vystavenou fakturu ze dne [datum] se splatností [datum], domáhá se žalobkyně ode dne následujícího i zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobkyní uplatněný nárok odmítla. Připustila přitom, že to byla právě ona, kdo v odběrném místě, a to i v období od [datum] do [datum], zemní plyn odebíral a také spotřebovával. Nikdy se touto skutečností netajila a žalobci byla tato skutečnost známa. Ostatně již [datum] uzavřela s obchodníkem s plynem společností [právnická osoba] novou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Žalovaná ve svém vyjádření ve věci také zpochybnila způsob, jakým žalobkyně dospěla k výši žalované částky. V neposlední řadě pak žalovaná namítla promlčení uplatněného nároku. Soud vzal v řízení za prokázané, že období od [datum] do [datum] to byla právě žalovaná, kdo spotřebovával zemní plyn dodávaný do odběrného místa. Zároveň vzal soud za prokázané, že dodávka a spotřeba zemního plynu na tomto odběrném místě nebyla pokryta žádným smluvním ujednáním, když předchozí smlouva o sdružených dodávkách plynu zanikla ke dni [datum] O těchto skutečnostech přitom nebylo v řízení sporu, když strany je učinily v zásadě nesporným. Z faktury [číslo] ze dne [datum] pak vyplývá v jaké výši žalobkyně, jakožto subjekt distribuující zemní plyn, vyčíslila cenu takto bezesmluvně spotřebovaného zemního plynu. Není přitom ani pochyb o tom, že by právě žalované, jakožto osobě, která zemní plyn v kritickou dobu spotřebovala, svědčila povinnost za takto spotřebovaný plyn zaplatit. Aniž by se soud zabýval námitkami žalované proti postupu žalobkyně při stanovení náhrady za žalovanou neoprávněně spotřebovaný zemní plyn, zaměřil soud pozornost na námitku žalované, že žalobkyní uplatněný nárok je promlčený. Předně je třeba zdůraznit, že při neoprávněném odběru plynu jde o újmu vznikající průběžně, jak vyplývá z § 8 vyhlášky č. 251/2001 Sb., kdy újma vzniká každým dnem neoprávněného odběru po dobu, kdy takový odběr trvá. Vzhledem k tomu, že energetický zákon č. 458/2000 Sb. neupravuje promlčení nároku na náhradu škody z neoprávněného odběru plynu, kterým je i odběr bez uzavřené smlouvy (§ 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb.), promlčení nároku žalobce na náhradu škody je třeba posuzovat jednak podle zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, jednak podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, neboť posuzované promlčecí doby počaly běžet před i po tomto datu. Podle § 106 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá (odst. 1). Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla, to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (odst. 2). Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 619 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2). Podle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo jiná újma vznikla. Pro posuzovaný případ je přitom rozhodující posouzení, zda již došlo k uplynutí dvouleté promlčení doby, resp. tříleté promlčecí lhůta, což jsou v případě obou aplikovatelných právních předpisu tzv. subjektivní lhůty. Počátek subjektivní promlčecí lhůty (doby) práva na náhradu škody se váže k okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné objektivně vyjádřit v penězích, a o odpovědném subjektu. K tomu dochází tehdy, když poškozený zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně i její rozsah tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích, tedy když poškozený má k dispozici údaje, které mu umožňují podat žalobu na náhradu škody. Žalobce v posuzovaném případě vázal počátek běhu subjektivní lhůty ke dni [datum], což byl den, kdy byla v rámci jiného soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 25C 70/2015 v pozici svědkyně vyslechnuta žalovaná. Z této svědecké výpovědi se žalobce dozvěděl, že to byla právě žalovaná, kdo v kritickou dobu fakticky na odběrném místě zemní plyn odebíral. Soud však vzal v řízení za prokázané, že žalobce mohl vědomost o skutečném neoprávněném odběrateli, tedy o osobě žalované, získat mnohem dříve. Ze záznamu žalobce ze dne [datum] o provedení odečtu na plynoměru v odběrném místě vyplývá, že tohoto úkonu se účastnil i syn žalované [jméno] [příjmení]. Žalobce tak nepochybně mohl od této osoby získat relevantní informaci o tom, která osoba v odběrném místě plyn nejenom bude odebírat, ale která plyn i v minulosti odebírala. Jestliže žalobce za situace, kdy si musel být vědom (nebo alespoň s ohledem na provázanost s obchodníkem s plynem si vědom být měl) toho, že k danému odběrnému místu byla obchodníkem s plynem dne [datum] uzavřena nová smlouva o sdružených službách dodávek plynu, a to právě osobou žalované, na zjištění těchto informací rezignoval, nelze to klást nyní k tíži žalované. Pokud se žalobce v posuzovaném případě spokojil při identifikaci subjektu, kterému je zemní plyn dodáván, resp. pro který dodávky plynu technicky zajišťuje, s pouhým náhledem do centrální evidence obyvatel, nebo tak usoudil z faktické přítomnosti osoby při odečtu plynoměru, či telefonické komunikace, pak takovýto postup nelze akceptovat. Jinými slovy, pokud došlo ze strany žalobce právě díky takovémuto postupu k mylné identifikaci skutečného odběratele zemního plynu, pak takovýto omyl žalobce nelze omluvit. Žalobce tak mohl již v lednu 2014 identifikovat osobu žalované, jakožto neoprávněného odběratele plynu a mohl vůči ní zahájit i příslušné kroky k vymožení nyní žalované peněžní částky. Protože tak však žalobce učinil až dne [datum] je zřejmé, že subjektivní lhůty pro uplatnění tohoto škodního nároku již uběhly (a to v režimu obou zákonných úprav), a nárok žalobce je promlčený. Protože žalovaná promlčení namítla (§ 610 o.z., resp. § 100 odst. 1 obč. zák.), není žalovaná povinna na uplatněný nárok čehokoliv plnit (§ 609 o.z.) a proto soud žalobu bez dalšího zamítl. Pokud jde o výrok o náhradě škody, pak náhrada nákladů řízení by náležela žalované jakožto plně procesně úspěšné účastnici (142 odst. 1 o.s.ř.). Protože však žalovaná žádnou náhradu nákladů řízení nepožadovala, bylo rozhodnuto tak, že se jí vůči žalobci žádná náhrada nákladů řízení nepřiznává.