19 C 4/2023-39 — Okresní soud v Děčíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení závazků v celkové částce 16 459 Kč, které vznikly žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní a na základě níž poskytnula žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Na základě smlouvy se žalovaný vedle zaplacení jistiny úvěru v částce 10 000 Kč zavázal zaplatit žalobkyni poplatek v částce 2 600 Kč (celkem tedy 12 600 Kč), to vše do [datum]. Žalovanému byla zápůjčka poukázána dne [datum] na účet č. [bankovní účet], avšak žalovaný dosud žalobkyni zaplatil pouze částku 3 641 Kč, která byla započtena na smluvní pokutu. Proto požaduje žalobkyně zaplacení částky 12 600 a dále požaduje uhrazení zákonného úroku ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje částku 2 500 Kč z titulu nároku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to za upomínky ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] vždy po 500 Kč za upomínku. Dále požaduje smluvní pokutu v částce 1 359 Kč, když dle článku [anonymizováno] smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalobkyni vznikl za období prodlení od [datum] do [datum] nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, když po částečné úhradě žalovaného v rozsahu částky 3 641 Kč, požaduje žalobou částku 1 359 Kč. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. K jednání soudu dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, když žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto ve věci dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě žalobkyní předložených listin pak soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Z žalobkyní předložené smlouvy o zápůjčce má soud ve spojení s potvrzením o platbě za prokázané, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla ze strany žalobkyně na účet uvedený ve smlouvě (č. [bankovní účet]) dne [datum] poukázána jako zápůjčka částka 10 000 Kč, přičemž žalovaný se na základě smlouvy zavázal vrátit žalobkyni částku 10 000 Kč a poplatek v částce 2 600 Kč (celkem tedy 12 600 Kč), to vše do [datum]. V situaci, kdy žalovaný neprokázal větší rozsah poskytnutého plnění, než které uvádí v žalobě žalobkyně, byl soud nucen posoudit nároky na zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 2 600 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč za upomínání upomínkou ze dne [datum] po 500 Kč za upomínku dle článku 2.5 smlouvy jako nároky oprávněné. Proto je žalobkyni přiznal. Naproti tomu však soud posoudil požadavek na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v rozsahu částky 2 000 Kč za upomínky ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] vždy po 500 Kč za upomínku nedůvodným, když v situaci, kdy splatnost závazků žalovaného byla jednorázová (tj. k [datum]), byla důvodná toliko jediná výzva k úhradě, kdy tato již současně mohla představovat upomínku předžalobní. Pokud tedy žalobkyně prakticky během jediného měsíce vyhotovila a zasílala žalovanému další 4 upomínky, soud náklady za jejich uplatnění shledal rozporné s dobrými mravy, když je vnímá pouze jako prostředek k nedůvodnému navyšování závazků žalovaného. Proto požadavek na zaplacení částky 2 000 Kč (tj. 4 x 500 Kč) zamítnul. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), upravující smlouvu o zápůjčce. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o.z.), vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tj. v sazbě 8,25 % ročně). Proto i v této části soud žalobě vyhověl. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta ve výši 0,1 % z neuhrazené jistiny půjčky za každý započatý den prodlení byla přímo ujednána ve smlouvě o zápůjčce (článek [anonymizováno] smlouvy), s jejímž zněním žalovaný projevil souhlas, její neplatnost navíc ani nenamítal, neshledal soud její sjednání za neplatné (srov. a contrario nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]), ani za nepřiměřené (§ 1815 občanského zákoníku), a proto je požadavek na její zaplacení ve výši 1 359 Kč rovněž oprávněný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná v 88 %, žalovaný pak ve 12 % předmětu sporu. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 76 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč. Celkové náklady dosáhly částky 2 000 Kč, z níž 76 % tvoří částka 1 520 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř..