19 C 404/2022-31 — Okresní soud v Děčíně

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení závazků v celkové částce 34 000 Kč, které vznikly žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce, kterou dne 28.12.2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní a na základě níž poskytnula žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Na základě smlouvy se žalovaný vedle zaplacení jistiny úvěru v částce 15 000 Kč zavázal zaplatit žalobkyni poplatek v částce 9 000 Kč (celkem tedy 24 000 Kč), to vše ve třech měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum]. Žalovanému byla zápůjčka poukázána na účet, avšak žalovaný dosud žalobkyni ničeho nevrátil. Proto požaduje žalobkyně zaplacení částky 24 000 a dále požaduje uhrazení zákonného úroku ve výši 8,25 % z této částky od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje částku 2 500 Kč z titulu nároku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to za upomínky ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] vždy po 500 Kč za upomínku. Dále požaduje smluvní pokutu v částce 7 500 Kč, když dle článku [anonymizováno] smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalobkyni vznikl za období prodlení od [datum] do [datum] nárok na smluvní pokutu ve výši 8 0105 Kč, když s ohledem na zákonný limit výše smluvní pokuty (součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru) tuto žádá pouze v rozsahu částky 7 500 Kč. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání. Na základě žalobkyní předložených listin pak soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Z žalobkyní předložené smlouvy o zápůjčce má soud ve spojení s potvrzením o platbě za prokázané, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla ze strany žalobkyně na účet uvedený ve smlouvě (č. [bankovní účet]) dne [datum] poukázána jako zápůjčka částka 15 000 Kč, přičemž žalovaný se na základě smlouvy zavázal vrátit žalobkyni částku 15 000 Kč a poplatek v částce 9 000 Kč (celkem tedy 24 000 Kč), to vše ve třech měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum]. V situaci, kdy žalovaný neprokázal větší rozsah poskytnutého plnění, než které uvádí v žalobě žalobkyně, byl soud nucen posoudit nároky na zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 9 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč za 5 x učiněné upomínání po 500 Kč za upomínku dle článku 2.5 smlouvy jako nároky oprávněné. Proto je žalobkyni přiznal. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), upravující smlouvu o zápůjčce. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o.z.), vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tj. v sazbě 8,25 % ročně). Proto i v této části soud žalobě vyhověl. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta ve výši 0,1 % z neuhrazené jistiny půjčky za každý započatý den prodlení byla přímo ujednána ve smlouvě o zápůjčce (článek [anonymizováno] smlouvy), s jejímž zněním žalovaný projevil souhlas, její neplatnost navíc ani nenamítal, neshledal soud její sjednání za neplatné (srov. a contrario nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]), ani za nepřiměřené (§ 1815 občanského zákoníku), a proto je požadavek na její zaplacení ve výši 7 500 Kč rovněž oprávněný. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 1 260 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které soud stanovil podle vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny dle § 14b ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 460 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř..