20 C 436/2022-64 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 832 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 19. 8. 2016 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr„ [anonymizováno]“ ve výši 250 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 13,9 % ročně vrátit v 60 měsíčních splátkách po 5 804 Kč. Žalovaný dále přistoupil k rámcové smlouvě o pojištění schopnosti splácet a zavázal se hradit měsíční pojistné ve výši 406 Kč. Žalovaný svůj dluh uhradil pouze částečně ve výši 348 260 Kč. Vzhledem k opakovaným prodlením žalovaného s úhradou měsíčních splátek žalobkyně ke dni 15. 10. 2021 odstoupila od smlouvy, čímž byla celá čerpaná částka zesplatněna. Předmětem řízení je částka 26 832 Kč představující poskytnuté nevrácené peněžní prostředky (jistinu), dlužné splátky pojištění a úhradu nákladů na ukončení smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 19. 8. 2016 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 250 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 60 měsíčními splátkami. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány, kdy tyto opravňují žalobkyni odstoupit od smlouvy, pokud je žalovaný v prodlení s úhradou více než 2 splátek nebo jedné po dobu delší než 3 měsíce. Odstoupením od smlouvy je zároveň celý dluh zesplatněn. 5. Z výpisu ze zákaznického účtu za období od září 2016 do června 2021 soud zjistil, že žalovaný úvěr řádně nesplácel. 6. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 1. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila odstoupení od smlouvy z důvodu porušení smlouvy, spočívající v prodlení se splácením dle všeobecných obchodních podmínek. Tímto byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu, tedy byl úvěr zesplatněn v plné výši. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 8. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 19. 8. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v částce 250 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet 60 splátkami po 5 804 Kč, kdy však úvěr řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celé částky. O zesplatnění byl žalovaný informován dopisem ze dne 1. 10. 2021. Žalovaný se tedy dostal do prodlení se splácením peněžitého závazku. 9. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. o. z. kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, čímž uzavřenou smlouvu porušil a dostal se do prodlení se splácením peněžitého závazku. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila, čímž celý úvěr zesplatnila. Žalobkyni se podařilo prokázat oprávněnost žalobou uplatněného nároku, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 794 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 342 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 832 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.