22 C 193/2019-218 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhá vypořádání zaniklého společného jmění účastníků. Předmětem vypořádání po částečném zpětvzetí žaloby učinila pozemky parc. [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] a [značka automobilu] r.z. [anonymizováno] [VIN kód]. Uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě nabyli uvedené nemovitosti; kupní cena byla uhrazena ze společných prostředků. Za trvání manželství rovněž nabyli osobní automobil. Žalobkyně navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, který nemovitosti užívá k bydlení, osobní automobil nechť je přikázán žalobkyni, která jej po rozvodu manželství užívá. 2. Žalovaný souhlasil s uplatněným způsobem vypořádání ve vztahu k osobnímu automobilu. Účastníci shodně uvedli, že vozidlo užívá žalobkyně, přičemž cena vozu podle stavu ke dni rozvodu i ke dni rozhodnutí činí 40 000 Kč. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s návrhem žalobkyně ve vztahu k nemovitostem. Uvedl, že nemovitosti sice byly nabyty za trvání manželství účastníků, ovšem kupní cena nemovitostí byla v plném rozsahu uhrazena z výlučných prostředků žalovaného. Nemovitosti proto náleží do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovaný získal od bratra [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] darem celkem 70 000 USD dne [datum], které užil k zaplacení kupní ceny nemovitostí ve výši 350 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že pokud by soud dospěl k závěru, že nemovitosti tvoří součást společného jmění manželů, nechť jsou přikázány do jeho výlučného vlastnictví; uvedl ovšem, že nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení vypořádacího podílu žalobkyni. 3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že nemovitosti byly nabyty ze společných prostředků za trvání manželství. Prodávající měli v úmyslu převést nemovitosti oběma účastníkům, nikoli výlučně žalovanému. Kupní cena byla uhrazena tak, že 50 000 Kč bylo předáno prodávajícím v hotovosti a od roku [rok] zbývající část kupní ceny splácela žalobkyně tak, že z peněz poskytovaných za péči o pana [příjmení] si ponechávala polovinu, tj. částku 5 000 Kč, zbývající částí hradila kupní cenu. 4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum], pravomocně rozvedeno bylo ke dni [datum]. 5. Z kupní smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] (č.l. 11) uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a žalovaným jako kupujícím soud zjistil, že jí kupující nabyl předmětné nemovitosti za cenu 350 000 Kč, prodávajícím bylo zřízeno věcné břemeno bydlení. V čl. III. smlouvy je uvedeno, že kupní cena byla uhrazena při podpisu smlouvy. 6. Z rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizováno] ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie [obec] ze dne [datum] (č.l. 14) soud zjistil, že žalovanému bylo vydáno povolení k pobytu a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU na území České republiky. 7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], [datum narození], soud zjistil, že nemovitosti manželé [příjmení] prodávali z důvodu neschopnosti se o ně nadále starat, v domě zůstali i po převodu nemovitostí bydlet v přízemí na základě věcného břemene. Kupní smlouvu sepisoval právní zástupce [anonymizováno] Mgr. [příjmení]. Kupní cena byla ve výši 50 000 zaplacena v hotovosti, uvedená částka byla užita k zaplacení [anonymizována dvě slova] p. [příjmení]. Tuto část kupní ceny předával p. [příjmení] žalovaný. Zbývající část kupní ceny splácela žalobkyně, kupní cenu splácela z prostředků získaných za péči o p. [příjmení]. 8. Z výslechu syna účastníků [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v nemovitostech bydlel s rodiči cca od 1. třídy ZŠ ([číslo]) do roku 2017, 2018, kdy se odstěhoval. V současné době jsou nemovitosti v užívání žalovaného. Nemovitosti nabyli účastníci od [jméno] a [jméno] [příjmení], to byli rodinní přátelé. K okolnostem nabytí nemovitostí svědek uvedl, že je rodiče nabyli za lepší cenu z důvodu přátelských vztahů a proto, že manželé [příjmení] zůstali v nemovitosti bydlet. V době pořízení nemovitostí účastníci neměli dost peněz. Žalobkyně pečovala o p. [příjmení], péče spočívala v pořizování nákupů, zajištění lékařů a v osobní péči včetně hygieny, a to několikrát týdně po dobu nejméně jednoho roku. Za tuto péči žalobkyni poskytovala„ babička“ (tj. paní [příjmení]) úplatu v hotovosti. Z této sjednané částky byla část strhávána, a to ve výši 5 000 Kč, na splátky kupní ceny nemovitostí. [příjmení] [příjmení] si vedla notýsek s přehledem o splátkách ceny a o platbách za péči. 9. Z výslechu [jméno] [příjmení], dcery manželů [příjmení], soud zjistil, že nemovitosti nabyli manželé [příjmení] v 70. letech za cca 20 000 Kč. Vzhledem ke zhoršení zdraví p. [příjmení] jej svědkyně nabádala k prodeji domu. Manželé [příjmení] byli s účastníky v přátelském vztahu, prodejem domu jim chtěli pomoci, neboť účastníci tehdy neměli kde bydlet. Částku 50 000 Kč jako část kupní ceny dostali manželé [příjmení] na úhradu [anonymizována dvě slova]. Před smrtí svědkyni p. [příjmení] sdělil, že žalobkyně řádně splácí kupní cenu nemovitostí, to svědkyni sdělila v roce 2016 i žalobkyně. Pokud jde o splátky, byly poskytovány měsíčně. Žalobkyně pečovala o p. [příjmení] po dobu cca 3-4 let, za to dostávala finanční úhradu. 10. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný se přestěhoval do České republiky z Ukrajiny v roce [rok], žalobkyně s dcerou v roce [rok]. Tehdy se v kostele seznámili s manželi [příjmení], kteří jim po čase nabídli prodej nemovitostí s tím, že jejich děti nemovitosti nechtějí a [příjmení] nejsou již schopni se o dům starat. Kupní cena byla sjednána ve výši 350 000 Kč, první část byla poskytnuta v hotovosti ve výši 50 000 Kč a užita na [anonymizována dvě slova] p. [příjmení]. V textu kupní smlouvy je jako nabyvatel nemovitostí uveden pouze žalovaný, to inicioval Mgr. [příjmení] vzhledem k tomu, že tehdy žalobkyně nemohla v České republice nebýt nemovitost. Zbývající část kupní ceny byla splácena po 5 000 Kč měsíčně; uvedená částka byla strhávána z příspěvku na péči, již žalobkyně poskytovala p. [příjmení]. 11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že účastníky a manžele [příjmení] poznal v kostele v souvislosti s členstvím v církvi. Účastníci si vzali půjčku od sboru ve výši řádově desetitisíců, půjčka měla být poskytnuta ke splácení části kupní ceny za dům. Půjčka byla pro oba účastníky. Po letech od prodeje se svědek dozvěděl od dětí manželů [příjmení], že peníze byly užity na [anonymizována dvě slova] tato půjčka byla sboru církve splacena. 12. Ze sdělení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č.l. 121) soud zjistil, že v roce [rok] či [rok] se na něj obrátil p. [příjmení], požádal jej o pomoc s převodem rodinného domu na manžele [celé jméno žalobkyně] se zřízením věcného břemene bydlení. Důvodem prodeje nemovitostí byla snaha získat finanční prostředky na úhradu nákladů, na přilepšení k důchodu, k zajištění lékařské péče a dále pomoc manželům [celé jméno žalobkyně] z důvodu přátelství dvou křesťanských rodin. Vzhledem k tomu, že příslušný katastrální úřad upozornil svědka, že podle devizového zákona nemohla tehdy nemovitosti nabýt žalobkyně, byl jako nabyvatel v kupní smlouvě uveden jen žalovaný. Při přípravě smlouvy hovořil p. [příjmení] o prodeji manželům [celé jméno žalobkyně], teprve na základě sdělení pracovníka katastrálního úřadu byla kupní smlouva vyhotovena jen na žalovaného, který měl v České republice povolení k pobytu a postavení rezidenta. Manželé [příjmení] chtěli prodat nemovitosti manželům [celé jméno žalobkyně]. 13. Podle § 3028 odst. 2 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, můž