25 C 112/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení 2 530,34 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobu zdůvodnila tím, že jakožto poskytovatelka elektronických služeb uzavřela s žalovaným dne [datum] účastnickou smlouvu vedenou pod [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a ceník služeb, s nimiž žalovaný vyslovil souhlas. V souladu se smlouvou byly žalovanému poskytnuty sjednané služby elektronických komunikací. Žalovaný však porušil povinnosti vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když řádně a včas neuhradil cenu za poskytnuté služby, vyúčtované fakturou (vyúčtováním) [číslo] vystavenou na částku 2 421,34 Kč, splatnou dne [datum] a fakturou (vyúčtováním) [číslo] vystavenou na částku 417,55 Kč, splatnou dne [datum] (z uvedeného vyúčtování žalobkyně v tomto řízení nárokuje pouze 109 Kč). Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci zůstal v průběhu celého soudního řízení nečinný. Soud ve věci jednal a věc rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. Žalobkyně svoje žalobní tvrzení ohledně existence smluvního vztahu a existence dluhu prokázala zejména obsahem účastnické smlouvy [číslo] dále vyúčtováními [číslo] [číslo]. Skutečnost, že žalobkyně žalovaného k zaplacení splatných pohledávek ještě před podáním žaloby žádala, doložila předžalobní výzvou ze dne [datum]. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle ustanovení § 2079 a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v platném znění. Jelikož poskytnuté služby zprostředkovaného prodeje žalovaný dosud nezaplatil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný pak v řízení netvrdil a ani neprokazoval, že dluh vůči žalobkyni z konkrétního právního důvodu neexistuje. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč (dle příslušné položky sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), z odměny za zastupování ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč za tři právní úkony: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po 100 Kč, tedy 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (za tři poskytnuté úkony právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky). Protože advokát žalobkyně doložil kopií osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, že je plátcem této daně, soud mu dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i nárok na úhradu 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení představují částku 1 489 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť pro jiný výrok neshledal důvod.