25 C 184/2023-79 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 119,64 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] se žalovaným uzavřela dne [datum] jednak smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet a jednak smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr s výší úvěrového limitu 2 000 Kč. Nedílnou součástí smluv byly [anonymizováno] obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl na základě Smlouvy o úvěru povinen platit roční úrok z čerpaného úvěru ve výši stanovené oznámením právní předchůdkyně žalobkyně (kdy výše úrokové sazby ke dni vzniku debetního zůstatku činila 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením úvěrového účtu a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně, jež byly v souladu se smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu. Překročení limitu úvěru bylo považováno za případ vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení smlouvy o úvěru a právní předchůdkyně žalobkyně proto pohledávku na zaplacení celého úvěru převedla dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. K tomuto dni činil úrok z úvěru 30,45 Kč a úrok z prodlení 58,03 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentního úvěru ve výši v souladu s platným oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu s platným oznámením právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne [datum] a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni jejího postoupení celkem 2 396,82 Kč a skládala se ze zůstatku jistiny úvěru ve výši 2 119,64 Kč, úroku z úvěru vyčísleného do [datum] ve výši 110,55 Kč, úroku z prodlení vyčísleného do [datum] ve výši 166,63 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu soudního řízení nečinný. 3. Na základě výzvy soudu účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovením § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, ze kterých dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet a smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr s výší úvěrového limitu 2 000 Kč. Žalovaný se dostal do nepovoleného debetního zůstatku (čerpal peněžní prostředky nad rámec sjednaného úvěrového limitu 2 000 Kč), což představovalo závažné porušení smlouvy o úvěru a s ohledem na tuto skutečnost byl v souladu se smluvními podmínkami smlouvy o úvěru vyzván k úhradě celé dlužné částky úvěru včetně příslušenství, k čemuž však nedošlo. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupila na žalobkyni. 5. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného vůči žalobkyni částku 2 396,82 Kč a skládal se ze zůstatku jistiny úvěru ve výši 2 119,64 Kč, úroku z úvěru kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši 110,55 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši 166,63 Kč. 6. Uvedená částka představuje částku, jejíhož zaplacení se žalobkyně touto žalobou domáhá. 7. Žalovaný v řízení netvrdil, že by uvedenou částku právní předchůdkyni žalobkyně, případně žalobkyni zaplatil. 8. Soud má dále za to, že právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, ve vztahu k výši a charakteru poskytnutého úvěru dostála řádně své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala a ověřovala příjmové a výdajové poměry žalovaného zejména na základě potvrzení o příjmech a výdajích žalovaného (zjištěných zejména na základě předložených výplatních listin žalovaného, údajů z účtu žalovaného vedeného u poskytovatelky úvěru, údajů o výši nájmu žalovaného a na základě vlastních dotazů ve vztahu k dalším úvěrům žalovaného, které v době uzavření úvěrové smlouvy činily 0). 9. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak s placením splátek v prodlení. 11. S ohledem na prodlení žalovaného, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze soudního poplatku 400 Kč (dle příslušné položky sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, z odměny za zastupování ve výši 3 000 Kč (3 x 1 000 Kč za tři právní úkony: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za tři poskytnuté úkony právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky). Protože advokát žalobce doložil kopií osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, že je plátcem této daně, soud mu dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i nárok na úhradu 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 819 Kč Celkem náklady řízení představují částku 5 119 Kč, která je splatná k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).