26 C 99/2022-36 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou došlou soudu dne 27. 7. 2022 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 5. 2020 uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě zajišťovala žalované služby spočívající v poskytování (příjmu) televizního vysílání přes satelit, a to až do 30. 4. 2021, kdy byla smlouva ukončena. Podle smlouvy byla žalovaná povinna ve lhůtě 10 dnů od jejího ukončení vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení - [anonymizováno] x [anonymizována tři slova], sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] x přístupovou kartu [číslo] [číslo] která od žalobkyně na základě uzavřené smlouvy převzala. Této své povinnosti však žalovaná nedostála, pročež jí v souladu se smluvním ujednáním vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč (za každý nevrácený [anonymizována dvě slova] box) a 1 500 Kč (za každou nevrácenou kartu). Vedle těchto dlužných částek uplatnila žalobkyně vůči žalované zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč za dobu od 1. 2. 2022 (ode dne následujícího po marném uplynutí dodatečné lhůty k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty) do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci jednal dne 20. března 2023 v nepřítomnosti účastníků /srov. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) /. 4. Při jednání soud provedl žalobkyní označené a předložené listinné důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti: 5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní osobnost žalobkyně a dále zjistil, že její obchodní firma dříve zněla„ [právnická osoba]“ (do [datum]) a že podniká mj. v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací. 6. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kterou žalobkyně (poskytovatelka služeb) a žalovaná (zákaznice) uzavřely dne 19. 5. 2020, mj. vyplývá, že tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a že si žalovaná od žalobkyně pronajala technické zařízení – [anonymizována tři slova] boxy. Smlouva dále obsahuje ujednání, dle něhož je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč v případě nevrácení technického zařízení a ve výši 1 500 Kč v případě nevrácení přístupové karty. Smlouva odkazuje na Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a Zvláštní podmínky pro službu [anonymizována dvě slova], které mají tvořit její neoddělitelnou součást. 7. Z„ formuláře o provedení / převzetí“ je zřejmé, že žalovaná od žalobkyně dne 19. 5. 2020 převzala [anonymizována tři slova] boxy, které jsou identifikovány sériovými čísly uvedenými v žalobě (jež jsou ve formuláři zachycena v QR kódech), a dvě přístupové (průvodní) karty, které jsou identifikovány čísly uvedenými v žalobě. 8. Všeobecné podmínky žalobkyně pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací obsahují (mj.) ustanovení, na jehož základě je žalobkyně oprávněna omezit nebo přerušit poskytování služeb, neuhradí-li účastník splatnou odměnu nebo její část ani ve lhůtě sedmi dnů poté, co byl na dluh písemně anebo telefonicky upozorněn, a dále ustanovení, dle něhož je žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případech, kdy je oprávněna omezit nebo přerušit poskytování služeb z důvodů na straně zákazníka. 9. Zvláštní podmínky pro službu [anonymizována čtyři slova] obsahují mj. ustanovení, podle něhož je účastník povinen vrátit technické zařízení ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do deseti dnů od ukončení smlouvy (technickým zařízením jsou míněny [anonymizována dvě slova] box i přístupová karta). 10. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 5. 4. 2021 je zřejmé, že žalobkyně tohoto dne zpracovala písemnou výzvu, kterou adresovala žalované a oznamuje jí, že počínaje dnem 31. 1. 2021 došlo k omezení poskytování služeb a vyzývá ji, aby uhradila dluh v celkové výši 4 336 Kč v dodatečné lhůtě do 30. 4. 2022, s tím, že jinak smlouva bez dalšího skončí uplynutím této lhůty. 11. Z Výzvy k úhradě částky 13 000 Kč a vrácení technických zařízení ze dne 19. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalované sdělila, že ačkoliv byla smlouva ukončena ke dni 30. 4. 2021, žalovaná žalobkyni nevrátila zapůjčená technická zařízení, a současně ji vyzvala k jejich vrácení a k zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 000 Kč nejdéle do 31. 1. 2022. Z podacího archu [anonymizována dvě slova], vyplývá, že zástupce žalobkyně odeslal žalované, na adresu jejího bydliště, doporučenou poštovní zásilku dne 19. 1. 2022. 12. Na základě dílčích skutečností zjištěných z provedených důkazů soud – po skutkové stránce – dospěl k závěru, že žalobkyně (podnikatelka v oboru poskytování služeb elektronických komunikací) s žalovanou (19. 5. 2020) uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací na dobu neurčitou, na základě které žalovaná od žalobkyně převzala [anonymizována tři slova] boxy a dvě přístupové karty, které se jí zavázala vrátit nejpozději do deseti dnů od ukončení smlouvy, a pro případ, že tak neučiní, byla dle smlouvy povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každý nevrácený [anonymizována dvě slova] box a 1 500 Kč za každou nevrácenou kartu. Dopisem ze dne 19. 1. 2022, odeslaným žalované doporučeně téhož dne, žalobkyně (jejím jménem její zástupce) žalovanou vyzvala k vrácení zapůjčených technických zařízení a k zaplacení smluvní pokuty, přičemž konstatovala, že smlouva skončila dne 30. 4. 2022. 13. Ve vztahu ke zjištěnému skutkovému stavu věci soud podotýká, že žalobkyně neprokázala, že žalované odeslala dopis (výzvu k úhradě dluhu) ze dne 5. 4. 2021. V tomto směru ostatně žalobkyně ani žádné důkazy neoznačila, přestože ji soud před jednáním vyzval, aby doplnila svá tvrzení o okolnostech týkajících se ukončení předmětné smlouvy a aby v tomto směru také označila případné důkazy. K jednání před soudem se žalobkyně, byť řádně omluvena, nedostavila a soud ji tedy nemohl vyzvat k označení důkazů postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a upozornit ji na následky nesplnění této výzvy (neunesení důkazního břemene, resp. pravděpodobný procesní neúspěch). 14. Žalobkyně a žalovaná dne 19. 5. 2020 uzavřely smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v režimu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v jejímž rámci uzavřely též smlouvu o nájmu technických zařízení (s utvrzením závazků smluvní pokutou), kterou soud posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), a to zejména ustanovení o nájmu (viz § 2201 a násl. OZ) a smluvní pokutě (viz § 2048 a násl. OZ). Žalobkyně sice tvrdila, že předmětná smlouva skončila dne 30. 4. 2022, a to v důsledku odstoupení od smlouvy z její strany (pro prodlení žalované s placením úplaty za poskytované služby), avšak neprokázala, že k tomu skutečně došlo. Jí zpracovaná výzva k úhradě dluhu ze dne 19. 1. 2022 sice tento právní následek mohla přivodit (srov. § 1978 odst. 2 OZ), avšak bylo nutné, aby žalobkyně prokázala, že ji žalované doručila, resp. alespoň, že ji žalované odeslala prostřednictvím držitele poštovní licence (srov. § 570 odst. 1 a § 573 OZ). To se ovšem nestalo a soud nemohl uzavřít, že předmětná smlouva, sjednaná na dobu neurčitou, skutečně byla ukončena (a kdy se tak stalo), a tudíž nemohl ani uzavřít, že žalovaná je (byla) povinna vrátit žalobkyni zapůjčená zařízení (a kdy), resp. že se ocitla v prodlení s plněním tohoto svého závazku. 15. Nadto soud podotýká, že žalobkyně prokázala odeslání – a za použití domněnky dojití podle § 573 OZ i doručení – dopisu svého zástupce ze dne 19. 1. 2022 žalované, avšak tato listina, byť žalované byla prokazatelně odeslána, podle svého obsahu není právní skutečností, jejímž následkem by bylo ukončení smlouvy, neboť neobsahuje žádný projev vůle žalobkyně, který by k ukončení smlouvy směřoval. 16. Soud tudíž žalobu – z uvedeného důvodu – v celém rozsahu zamítl. 17. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by ve věci zcela úspěšná žalovaná měla proti žalobkyni právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Protože jí však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.