32 C 231/2022-25 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 11 453,39 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně zmocněnec žalobkyně provedl dne 12. 5. 2021 kontrolu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], u které zjistil, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny. Za tento skutek byla žalovaná odsouzena trestním příkazem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 11. 1. 2022, v rámci kterého bylo žalované uloženo nahradit žalobkyni škodu ve výši 13 638,89 Kč. Žalobkyně však požaduje rovněž i uhrazení ceny za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe ve výši 331,08 Kč. Žalobkyně dále požaduje částku 11 122,32 Kč, kterou musela vynaložit externí společnosti za zjištění neoprávněného odběru. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek dle § 115a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl ve věci, aniž nařizoval jednání. 4. Z trestního příkazu vydaného zdejším soudem pod č.j. [číslo jednací] ze dne 11. 1. 2022, pravomocným dne 20. 4. 2022, soud zjistil, že žalovaná byla pravomocně shledána vinnou, že v blíže nezjištěné době od 1. 11. 2020 do 12. 5. 2021 v domě na adrese [adresa žalované], ve společných prostorách domu poté co umožnila neoprávněný zásah do elektrické soustavy tím způsobem, že umožnila neodborný zásah do elektroměrového rozvaděče, když došlo k jeho svévolnému odplombování a následnému neoprávněnému odebírání elektrické energie k pronajaté bytové jednotce číslo 6, a to s průtoky elektrického proudu mimo měřící soustavu, tudíž neoprávněně odebírala na tomto odběrném místě elektrickou energii, čímž poškozené společnosti [právnická osoba], [IČO], způsobila škodu na odcizení elektrické energie v celkové výši 13 638,89 Kč, dále pak byla žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu v této výši. Dle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. 5. Z protokolu o kontrole odběrného místa soud zjistil, že zmocněncem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], byla kontrola odběrného místa provedena dne 12. 5. 2021 pod [číslo]. Jmenovitá hodnota jistícího prvku činila 25 A, připojení bylo jednofázové. Z faktury ze dne 17. 6. 2021 [číslo] soud zjistil, že žalobkyni byla vyfakturována částka 6 792 467,74 Kč včetně DPH, která zahrnovala mj. částku 349 296 Kč včetně DPH za řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů, kdy dle přílohy k této faktuře vyplývá, že tato částka zahrnuje i částku 9 192 Kč bez DPH za zjištění NO pod [číslo]. Z výpisu z účtu [číslo] u [právnická osoba] na jméno žalobkyně soud zjistil, že dne 8. 7. 2021 byla zaplacena částka 6 792 467,74 Kč s platebními údaji dle uvedené faktury. 6. Fakturou ze dne 10. 3. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ke dni 31. 3. 2022, dne 26. 5. 2022 pak žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z předžalobní výzvy. 7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná v době od 1. 11. 2020 do 12. 5. 2021 v domě na adrese [adresa žalované], což žalobkyně zjistila prostřednictvím zmocněnce během kontroly dne 12. 5. 2021. Připojení bylo jednofázové se jmenovitou hodnotou jistícího prvku 25 A. Žalobkyně na zjištění neoprávněného odběru vynaložila částku 11 122,32 Kč včetně DPH. 8. Dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ energetický zákon“), při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 9. Dle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném do 31. 12. 2020, se výše náhrady škody stanoví oceněním zjištěného množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z: a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. 10. Dle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v platném znění, (3) Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, a 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. 11. Z čl. IV. Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2018 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí, vyplývá, že v sazbě D 02d (jednotarifová sazba pro střední spotřebu) činí pro případ žalobkyně cena za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem, jejíž výše činí pro jistič do 1x25 A včetně částku 44 Kč za měsíc. 12. Žalobkyni tak náleží celkem za neoprávněně odebranou elektřinu částka za distribuci ve výši 331,08 Kč včetně DPH. 13. Jelikož dle § 51 odst. 3 energetického zákona jsou škodou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, má žalobkyně právo i na úhradu vynaložených nákladů v prokázané výši 11 122,32 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobkyni přiznal za žalovanou nejen částku celkem ve výši 11 453,39 Kč, ale i úrok z prodlení uplatněný v souladu s § 1970 občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož shora uvedeným trestním příkazem byla žalobkyni přiznána pouze jistina dlužné částky, nikoli úrok z prodlení, uložil soud žalované uhradit úrok z prodlení nejen z částky přiznané tímto rozsudkem, ale i z částky přiznané uvedeným trestním příkazem, neboť i na úrok z prodlení z této částky má žalobkyně dle hmotného práva nárok. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízen